Univerzita zaplatí zahraniční vědce. Napraví chybu státu

(aktualizováno) Z vlastních rezervních fondů je Masarykova univerzita připravena zaplatit vědcům, kteří měli přijít do Brna ze zahraniční původně díky penězům z evropského operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Přesto, že oba projekty za téměř 140 milionů korun, které univerzita do této výzvy podala, uspěly v mezinárodním hodnocení ministerstva školství a zahraniční vědci již absolvovali vstupní pohovory, samo ministerstvo celou výzvu na poslední chvíli zrušilo kvůli nedostatku financí.

Zrušení výzvy za téměř miliardu vyvolalo velmi negativní reakce mezi akademiky v České republice, ale i v zahraniční. „Masarykova univerzita si nemůže dovolit ztratit důvěryhodnost v mezinárodní akademické komunitě, kterou léta poctivě buduje jen proto, že český stát není schopen řídit čerpání strukturální fondů a svým jednáním způsobuje mezinárodní ostudu,“ řekl rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek.

Zdůraznil, že univerzita kvůli pochybení ministerstva z doby Rusnokovy vlády, jež vypsalo výzvu bez zajištění dostatečných zdrojů, nechce přijít o vědce připravené opustit své pozice na prestižních zahraničních univerzitách ani o množství práce, kterou do přípravy projektů investovala. 

„Jsme připraveni dočasně uhradit nezbytné náklady obou projektů z vlastních rezerv a dál jednat s ministerstvem o následné kompenzaci v rámci strukturálních fondů. První jednání s ministrem Chládkem již proběhlo a rýsuje se několik cest řešení“ upřesnil rektor.

AKTUALIZACE: Podle ministerstva školství bude možné, v souvislosti s dopady výrazné intervence České národní banky na navýšení kurzu koruny vůči euru, aby příjemci dotací ze strukturálních fondů v odůvodněných případech využili úspor ze stavebních zakázek, a to při zachování účelu poskytnuté dotace. Dále bude na žádost příjemců navýšena dotace na nákup části technologií ze zahraničí s úhradou v jiných měnách než české koruně. Obě tyto možnosti ministerstvo konzultuje, příjemci o nich dostanou informace v průběhu června. 

Ministerstvo školství také slibuje, že v rámci připravovaného Operačního programu výzkum, vývoj a vzdělávání bude obdobná výzva vyhlášena v co nejbližším termínu. Mělo by jít o jednu z prvních aktivit programového období 2014 až 2020.

Díky projektům z ministerstvem zrušené výzvy se měla do České republiky vrátit například Irena Štěpaníková, která 14 let působila na univerzitách ve Spojených státech. Pod jejím vedením měl v Centru pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX) na Přírodovědecké fakultě MU vzniknout šestnáctičlenný tým zaměřený na studium faktorů ovlivňujících lidské zdraví. Vědci tak chtěli využít unikátní data z Evropské dlouhodobé studie těhotenství (ELSPAC) Světové zdravotnické organizace, na které se pracovalo od roku 1990 po dobu více než dvou desítek let právě v Brně.

„Je velmi těžké vysvětlovat našim partnerským institucím v zahraničí, že projekt prošel úspěšně všemi stupni mezinárodního hodnocení a byl doporučen k financování, aby byl následně celý program ministerstvem zrušen. Takové jednání nejen poškozuje výzkumný tým, ale dobré jméno české vědy vůbec,“ popsala reakce ze zahraničí ředitelka RECETOX Jana Klánová.

Podobně vnímá situaci ředitel Středoevropského technologického institutu (CEITEC) MU Jaroslav Koča. „Roky usilujeme o to dostat Brno a Česko na mapu světových vědeckých center a každý takový negativní zásah do pověsti se jen velmi těžko napravuje,“ řekl Koča.

Projekt, který se má začít v Ceitecu, by umožnil návrat dalšího českého vědce Karla Říhy. Ten v současnosti působí jako vedoucí skupiny v institutu Gregor Mendel Institute ve Vídni.

Masarykova univerzita | Masaryk university