Proč se musí novelizovat občanský zákoník

Nový občanský zákoník, který je účinný od letošního ledna, stále vyvolává velké emoce. Kritici poukazují na to, že jeho přijetí nebylo dobře připravené a že kodex přinesl skoro takovou revoluci, jako by Česko přijalo zahraniční zákon. Zastánci z větší části kritiku odmítají a říkají, že si zákoník musí takzvaně sednout. Citlivost tématu ukázala i debata na včerejší mezinárodní konferenci Dny práva na Právnické fakultě MU.

V jedné sekci se zde totiž sešel hlavní autor nového občanského zákoníku Karel Eliáš, velká kritička zákoníku Irena Pelikánová, soudkyně Soudního dvora Evropské unie, a první náměstek ministryně spravedlnosti Robert Pelikán, který má na starosti připravovanou novelu zákoníku.

Pelikánová mluvila o tendencích v závazkovém právu, Eliáš o právním dualismu, diskuse se ale rozproudila hlavně po prezentaci Roberta Pelikána, který na příkladech ilustroval, v čem bude spočívat novela občanského zákoníku.

„Větší novela je v jisté podobě už připravená, ještě ji ale připomínkujeme a sbíráme další podněty, abychom ji v lednu či v únoru mohli předložit k diskusi, uvedl Pelikán na začátek.

Typické problémy zákoníku ilustroval na paragrafu upravujícím postoupení smlouvy. Otázkou na publikum zkusil nejdřív zjistit, jestli o chybě, jež podle něj vznikla špatným překladem z italského zákoníku, někdo ví. Zvedlo se jen velmi málo rukou. To Pelikán očekával.

„Není to totiž chyba odhalená na základě analýzy praktické potřeby, kterou nám kritici vyčítají, že nemáme. Je to chyba, kterou jsme prostě našli průběžným zkoumáním kodexu. Analýzu nemáme proto, že praxe ještě žádnou smlouvu postoupit nepotřebovala. Teď se teprve uzavírají první smlouvy podle nového kodexu. Máme čekat na praxi, až o pár let později zjistí, že v zákonech je něco divného? A o pár let později se vzedme nějaká vlna odporu? Já říkám, zvolme vědecké postupy práce, a když víme, že je něco logický nesmysl a jak chyba vznikla, tak ji prostě opravme hned, vysvětlil.

Nad těmito otázkami nebylo příliš sporu. Pelikána i přes neexistující analýzu v závěru podpořil i vedoucí katedry občanského práva Josef Fiala, když dodal, že ani tvůrci nového zákoníku nevycházeli z žádného velkého rozboru.

Již dříve Fiala pro Muni uvedl: „Při přípravě každého tak velkého díla je třeba vymezit materiální předpoklady normotvorby, tedy zjistit úroveň společenských vztahů. To ovšem nezjistí právníci, je to pochopitelně záležitost ekonomů, sociologů či politologů, od jejichž závěrů by se pak právníci měli odrazit. Už od začátku legislativních prací na novém zákoníku upozorňuji na skutečnost, že tato příprava neproběhla.

Větší diskuse se rozjela kolem úprav základních definic v úvodních paragrafech kodexu. Robert Pelikán tvrdil, že kvůli nejasnosti úvodních definic není u řady právních norem v zákoníku jasné, jestli jsou takzvaně kogentní či dispozitivní, tedy jestli je možné se odchýlit od jejich dispozice či nikoliv. Eliáš jako hlavní autor kodexu to však rozporoval a upozornil, že zasahovat do takto fundamentálních částí zákoníku je ošidné.

Jak vše dopadne, ukáže až další odborná diskuse nad dokončeným návrhem reformy začátkem příštího roku.

Masarykova univerzita | Masaryk university