Týden lidských práv: Mají muslimské šátky v Česku místo?

Před více než rokem odešla ze Střední zdravotnické školy v Praze studentka ze Somálska, protože jí nedovolili ve výuce nosit šátek, který muslimky používají k zahalení vlasů a krku. Obrátila se na ombudsmanku Annu Šabatovou a v srpnu se v tisku objevily informace z interního dokumentu úřadu, v němž Šabatová označila postup školy za nepřímou diskriminaci. Kolem jejího výroku se rozpoutala emotivní debata.

Úterní debata, které se konala v rámci Týdne lidských práv na fakultě sociálních studií, se ke kauze vrátila. V diskusi na téma Muslimské šátky v České republice – pohledy nejen právní promluvila ombudsmanka, ústavní soudkyně Kateřina Šimáčková, Jan Potměšil z odboru bezpečnostní politiky ministerstva vnitra a Klára Popovová, zakladatelka projektu Muslimové.cz.

Anna Šabatová kauzu zrekapitulovala. Ředitelka zdravotnické školy zakázala dívkám nosit šátek s odkazem na školní řád, kde jsou zapovězeny pokrývky hlavy. Podle ombudsmanky je to však nepřímá diskriminace v přístupu ke vzdělání, protože šátek byl projevem náboženství navenek. „V tomto případně není možné při teoretické výuce požadovat odložení šátku,“ zdůraznila Šabatová. Jiná je však podle ní situace při ošetřovatelské a zdravotní praxi, kde není možné muslimský šátek nosit. 

Její rozhodnutí podpořil Jan Potměšil. „Základní práva a svobody, mezi něž patří i svoboda vyznání, lze omezovat pouze zákonem ve stanovených případech a je-li to v demokratické společnosti nezbytné,“ uvedl. Doplnil, že v České republice jsou dva zákonem regulované případy zahalování, a to zákon o právu shromažďovacím a zákon o přestupcích, který směřuje například k fanouškům na stadionech a jejich možné identifikaci v případě výtržností. Zdůraznil, že ke stejnému vyjádření, k němuž v kauze šátků na zdravotnické škole dospěla ombudsmanka Šabatová, by tak musel dospět každý.

Studentům nošení šátků ve školách zákonem zakazuje jen Francie. „V Británii naopak platí, že pokud škola vyžaduje od studentů nošení uniforem, musí mít i variantu s šátkem,“ podotkla Šabatová.

Klára Popovová prezentovala i čísla o muslimech v Česku. Podle posledního sčítání v tuzemsku žije necelých 3400 osob, které se k této víře hlásí. Neoficiální odhady pak mluví o 10 až 20 tisících muslimů, kteří pocházejí ze zhruba sedmi desítek zemí.

Debata se nesla ve velmi klidném duchu a publikum zpočátku ani nemělo dotazy. Jeden z prvních směřoval k tomu, jak mohl jeden případ vyvolat ve společnosti tak obrovskou diskusi. Šimáčková se domnívá, že za tím stojí strach z neznámého. Muslimské šátky totiž symbolizují jinou tradici a hodnoty. Navíc jakékoliv projevy náboženství jsou v českém sekulárním prostředí riskantní.

Pak už se ale diskuse od problematiky nošení šátků začala odklánět. Další dotaz byl, zda se odborníci neobávají, že Evropě hrozí riziko, že se kvůli migraci začnou demokratickou cestou prosazovat věci, které přinesou omezování lidských práv. Popovová ale upozornila, že i když se o muslimech v Česku mluví jako o komunitě, jsou hodně roztříštění. Pocházejí totiž z jiných zemí či sociálních vrstev a ani se nesetkávají.

Potměšil reagoval tím, že nepříznivá situace například v Německu či Francii není dána ani tak náboženstvím jako spíše nezvládnutou integrací. Následující generace přistěhovalců nemají žádnou identitu a cítí se být odmítány státy, ve kterých žijí. Zdůraznil také, že neexistuje jednotný islám, i toto náboženství se liší podle území či tradic. Za rizikový považuje jen fundamentalistický islám.

„Jsem ale optimista pokud jde o funkčnost práva. Pokud zde máme nějaké normy, které budou vynucovány vůči komukoliv, tak si dovedeme udržet standardy lidských práv a zákonnosti tak, jak je známe,“ řekl Potměšil. Dodal také, že azylová politika Česka je velmi přísná, a úspěšná jsou jen asi dvě procenta žadatelů.

Debata se zdramatizovala v závěru, kdy byli odborníci vyzváni, aby odpověděli na dotaz, zda se domnívají, že je islám vražedná demagogie. 

Klára Popovová řekla jasné ne. Jan Potměšil reagoval slovy, že kdyby byl islám tak násilnický, jak je někdy popisováno, tak už tady nejsme nejen my, ale ani muslimové, protože by se všichni museli povraždit mezi sebou.

„Neztotožňuji se s interpretací, která některé excesy vydává za obraz celku a nemohu se ani ztotožnit s názorem, že islám je vražedná ideologie,“ uvedl Potměšil. Anna Šabatová považovala otázku za natolik nevhodnou, že na ni neodpověděla, a stejně se zachovala i Kateřina Šimáčková.

Masarykova univerzita | Masaryk university