Je-li evropská kultura silná, příliv cizinců ji jen obohatí

Zhruba stovka lidí si včera v posluchárně filozofické fakulty vyslechla přednášku ruského profesora historie Andreje Zubova. Zubov je známý svou kritikou ruského postupu vůči Ukrajině, kvůli níž musel před rokem ukončit své působení v Institutu pro mezinárodní vztahy v Moskvě (MGIMO). Zatímco loňskou přednášku věnoval kořenům současných postojů Ruska, v té včerejší se obracel spíše k filozofii a náboženství.

Tématem přednášky byly podoby religiozity Starého světa a jejich reflexe v oblasti kultury. Jak uvedl, toto téma patří k jeho nejoblíbenějším. Ve své přednášce rozdělil náboženské vědomí do tří směrů: západní, jižní a východní. Každé z nich má konkrétní atributy, kterými se odlišuje od jiných. Do západních náboženských směrů patří mimo jiné křesťanství společně s islámem. Jižní směr představuje především hinduismus a východní náboženství pak zahrnují vidění světa u východoasijských národů, jako jsou Číňané či Japonci. Tak jako se u daných směrů liší podstata víry, liší se i její projevy v politice, umění či vědě.

Historicko-filozofickou přednášku pak následovala diskuse, kde padla i v současnosti velmi diskutovaná otázka spojená se zvětšujícím se přílivem imigrantů do Evropy. Panují obavy, že příchod většího množství lidí s odlišnými kulturními návyky může rozvrátit současnou evropskou kulturu. „Domnívám se, že pokud je kultura silná a plná života, tak nikdy zničena nebude a naopak bude obohacena. Pokud je však společnost nemocná, zanikne, ať už v důsledku pronikáních jiných kultur nebo bez tohoto vlivu,“ uvedl Zubov. Podotkl také, že jiné národnosti mohou být přínosem při zachování určitých pravidel, která dodržujeme i my. 

„Mnozí lidé namítají, že nechtějí znát nic odlišného od naší kultury. Ale lidé, kteří to říkají, nejsou součástí ani své domácí kultury,“ dodal ruský historik.

Masarykova univerzita | Masaryk university