Na Fakultě informatiky se ve dnech 25. a 26. května konala konference SCO 2005 o elektronické podpoře výuky (EPV). Tímto pojmem je souhrnně označován e-learning a administrativa související se studiem. V průběhu konference se na sto šedesát účastníků seznámilo se zkušenostmi se zaváděním EPV na Masarykově univerzitě a dalších vysokých školách u nás i v zahraničí.
Ve specializovaných sekcích hosté představovali případové studie a hovořili o konkrétních technických problémech. Názornou ukázkou byla živá videokonference s jedním z přednášejících. "Z příspěvků bude sestaven sborník, splňující vysoké standardy řady Lecture Notes in Computer Science nakladatelství Springer,“ říká proděkan FI Tomáš Pitner.
Prorektorka pro studium Zuzana Brázdová shrnula postoj MU k zavádění EPV následovně: "E-learning je nutno začít využívat masivně. Celoplošný rozvoj je možný jen v rámci strategicky zvoleného nástroje. Tím bude spolehlivý a nejvíce využívaný Informační systém.“ Zkušenosti získané mimo jiné provozem nekoordinovaných e-learningových systémů budou integrovány do IS-LMS (Learning Management System). "Dosavadní zkušenosti s integrací e-learningových systémů na MU jsou dobré. Vývojáři Studia On-Line mají dobré know-how co se týče distančního studia, kolegové z Moodle zase načerpali zkušenosti s podporou prezenční výuky,“ dodává prorektorka.
Masarykova univerzita přitom vyvine svůj vlastní IS-LMS. Některé školy volí smlouvu s vnějším dodavatelem, jiné implementují systémy volně dostupné. Postup zvolený Masarykovou univerzitou se zatím ukazuje jako výhodný, neboť je díky němu možné maximálně vyjít vstříc specifickým potřebám. "My jsme zvolili cestu vnějšího dodavatele, konkrétně Microsoftu. S integrací e-learningu do univerzitního informačního systému jsou však problémy,“ zaznělo v příspěvku Iva Bažanta a Marka Nevosada z ČVUT.
Tlak na další rozšiřování elektronicky podporovaných forem výuky nevytváří jen stoupající počty studentů. "Je to nutné i kvůli růstu jejich mimouniverzitních aktivit. Mnoho studentů pracuje a nemá tolik času na klasické prezenční kurzy,“ vysvětluje Luděk Matyska z Ústavu výpočetní techniky MU. Pro většinu studentů však zatím slovo e-learning stále znamená pouze to, že mohou prostřednictvím internetu odevzdávat vypracované úkoly, nacházet zde učební texty ke svým kurzům, nanejvýš diskutovat s kolegy a sdílet s nimi vypracované výpisky. "Vystavení statických materiálů, sběr úkolů, diskusní fóra, jednoduché testování s klíčem nebo administrativu související s kurzem lze považovat za pouhou podporu prezenční výuky,“ říká vývojář systému Miroslav Křipač a dodává: "V některých kurzech se však už lze setkat s oživenými texty kombinujícími výklad s interaktivními částmi, řízenou tematickou diskusí nebo důmyslným testováním a procvičováním umožňujícím studentovi navrhovat vlastní řešení.“
Zavádění e-learningu do praxe někdy provází různé potíže. Mnozí vyučující se zdráhají vystavit kurzy na internetu nebo nechat své přednášky snímat webovou kamerou s odkazem na hrozící porušení autorských práv. Profesorka Renate Motschnigová-Pitriková z Vídeňské univerzity je však jiného názoru: "Když výsledky práce vytvořené akademikem v pracovní době použije někdo další, mělo by to být bráno jako pocta! Přednášející by neměli chtít provize.“ Na závěr poznamenává: "Lidem dnes hrozí zahlcení informacemi a ztráta orientace v nich. U nás motivujeme studenty k přemýšlení nad vlastním učebním plánem, aby si vybírali skutečně jen to, co potřebují ve své specializaci.“
