Dlouhodobý záměr: Servis pro vědce bude priorita

Hlavní cíle Masarykovy univerzity pro příštích pět let shrnuje na podzim přijatý dlouhodobý záměr. Jaké jsou priority ve výzkumu?

„Profilujeme se jako výzkumná univerzita s rostoucím významem ve středoevropském prostoru. Díky velkým infrastrukturním projektům, jako je Ceitec, Cerit nebo Carla, financovaným zejména z evropských fondů, se nám podařilo dostavět odpovídající zázemí, pořídit kvalitní přístroje a zvýšit svoji viditelnost v mezinárodním prostředí. Teď je na čase zaměřit se na rozvoj vnitřního prostředí,“ říká prorektor pro výzkum Petr Dvořák.

Podle autorů dlouhodobého záměru je potřeba zejména zvýšit otevřenost mezinárodnímu prostředí a zkvalitnit výchovu mladých vědců. „Studenti doktorských studijních programů jsou hnacím motorem výzkumu. Musí proto nastat nejen kvalitativní změna systému doktorského studia, ale je potřeba mladým vědcům také nabídnout odpovídající platové podmínky a lépe pečovat o rozvoj jejich kariéry,“ uvádí vedoucí odboru výzkumu na rektorátu Roman Badík.

Univerzita bude také muset přistoupit k jasnému označení výzkumných priorit. „V současném vysoce soutěživém prostředí globálního výzkumu není v silách ani v ekonomických možnostech jediné instituce pokrývat rovnoměrně celé spektrum vědních oborů,“ vysvětluje Dvořák.

Výzkumné priority by se měly odvíjet hlavně od významu vědních oblastí v mezinárodním kontextu, od kvality výzkumu v minulých obdobích a zároveň přihlížet k perspektivám dalšího rozvoje oboru. Stále více se také ukazuje, že největší potenciál mají mezioborová témata, která je potřeba aktivně vyhledávat. „Pozornost ale musíme věnovat i podpoře kvalitního bádání v oborech, které nutně nemusí disponovat mezinárodním rozměrem, ale mají význam pro českou společnost,“ doplňuje Dvořák.

Přístrojové vybavení je díky dotacím z evropských strukturálních fondů na řadě pracovišť Masarykovy univerzity na nejvyšší evropské či dokonce světové úrovni, autoři dlouhodobého záměru ale upozorňují, že je potřeba také zajistit jejich efektní využití. „Musíme hledat další cesty, jak výzkumné přístroje sdílet napříč jednotlivými pracovišti, plánovat jejich obnovu a kvalifikovaně posuzovat potřebnost dalších investic do vybavení,“ popisuje Badík strategii.

Profesionální podpora a motivace
V příštích letech se MU chce zaměřit na zlepšování podpůrného servisu pro vědecké pracovníky a zavádění efektivnějších motivačních nástrojů. Zároveň zavede pravidelná hodnocení kvality výzkumu na úrovni fakult i jednotlivých pracovišť, týmů či jednotlivců.

„Pro posilování výzkumného výkonu a směřování k excelenci je zcela zásadní vytvořit stimulující prostředí pro všechny, kteří se výzkumem vážně zabývají. Máme v mnoha oborech vynikající týmy s kvalitou výsledků srovnatelnou s institucemi, které představují evropskou nebo světovou špičku. Ty musíme ještě více podpořit a také motivovat rozvoj nových skupin,“ uvádí Dvořák.

Pro úspěch vědců v grantových soutěžích je klíčová kvalitní podpora výzkumu. Zkušenosti z uplynulého programového období evropských strukturálních fondů jasně hovoří pro další profesionalizaci podpůrného aparátu.

V letošním roce se díky specializovaným službám nabízeným vědcům podařilo na Masarykovu univerzitu přivést například dva prestižní ERC granty za miliony eur. MU proto bude více rozvíjet jak celouniverzitní informační servis pokrývající všechny relevantní grantové programy, tak úzce zaměřené služby pro konkrétní výzkumné týmy a jednotlivce, kteří chtějí uspět v těch nejprestižnějších mezinárodních grantových soutěžích. „Počítáme také s dalším rozvojem výukového kurzu Prefekt o řízení vědy a výzkumu v jarním semestru a také podzimní akce Grants Week,“doplňuje Badík.

Co do využitelnosti výsledků výzkumu dlouhodobý záměr jasně vymezuje, že je třeba dbát na to, aby vědecké úsilí sloužilo společenským zájmům. „To ale neznamená, že chceme opomíjet základní výzkum. Naopak. Musíme podpořit jak ty záměry, u kterých je společenský dopad zřejmý, relativně rychlý a s velkou pravděpodobností významný, tak i výzkumy, jejichž výsledky přispívají k obecnému poznání s dlouhodobou perspektivou,“ uvedl Dvořák. V obou případech je ale podle prorektora vedle sociální prospěšnosti nezbytné i co nejlepší zhodnocení vynaložených finančních prostředků a vloženého úsilí zaměstnanců.

Masarykova univerzita | Masaryk university