Autorky žasnoucího Masaryka jsou ženy od plotny

Háčkovaná dečka s nápisem: „Žasnu“, která se v neděli objevila na soše T. G. Masaryka před budovou Masarykovy univerzity na Komenského náměstí, vyvolala nejen v Brně docela poprask. Na místě vydržela skoro 24 hodin, než ji odstranila policie. Kdo za celou akcí stál a co měla znamenat?

Věc je dílem brněnské guerilla knitting skupiny Užaslé, která se zaměřuje na háčkované umělecké počiny umístěné na veřejných prostranstvích. Funguje už od roku 2011 a má za sebou například umístění nápisu „Čas není, hlupáčku“ na orloj na náměstí Svobody nebo textu „Hejbni kostrou, srdce moje! Ať už pravda vítězí!“ na sochu před Nejvyšším správním soudem na Moravském náměstí.

Autorky samy sebe popisují jako „ženy od plotny“. Svou pravou totožnost tají, přesto nám odpověděly na pár otázek.

Co měla vyvěšená dečka na soše T. G. Masaryka vyjadřovat?
Úmysl je, tušíme, nasnadě. I my samy, „ženy od plotny", stále více žasneme. V pozitivním i negativním duchu. A když jsme si položily otázku, co by o stavu dnešní společnosti (v nejširším smyslu) řekl náš první prezident, nemohly jsme jinak, než ho na „dobu určitou" (odměřenou tolerancí našeho okolí) přizvat do „party partyzánek". Bylo nám zřejmé, že do takto lakonického vyjádření si každý může vložit vlastní obsah, ale to nám není proti mysli. Nechaly jsme dečku žít svým životem.

Masarykovská dečka není vašim prvním počinem. Proč to děláte?
To nejlépe osvětluje naše Užaslé programové prohlášení. (Redakce Muni ho má k dispozici a zveřejňuje úryvek: „Jako žasnoucí partyzánky nebojujeme zbraněmi mužů, na ty jsou naše háčky krátké. Bojujeme klubíčkem. Nevytváříme politická hesla, nic a nikoho nepotíráme. Spíše laskavě a něžně podporujeme myšlenkou, vzkazem, objetí dečkou náš způsob vidění. Či něco, co si vroucně přejeme. A ta vroucnost nás pošle do galanterie koupit vlnu.“)

Jak si vybíráte objekty svého zájmu?
Už se stalo tradicí zveřejňovat 14. února náš výroční projekt. Zpočátku bylo jejich zaměření méně politické a více poetické či snad filosofické. A tu nevíme jak a proč, ale stále více a více se začínáme vyjadřovat k jiným rovinám. Vlastně lze ale říci, že nás vždy na počátku inspiruje samotný objekt zájmu - socha či místo, kam hodláme své ruční práce umístit. Je to dialog s místem, s „tématem sochy" (například Moravské náměstí, socha alegorie Spravedlnosti, nepříliš praktický chronometr na náměstí Svobody atd.). A také jde vždy o téma, které aktuálně samy považujeme za palčivé. Takže možná našim příštím počinem bude obháčkované pádlo s vhodným vzkazem.

Masarykova univerzita | Masaryk university