Co přinese novela vysokoškolského zákona

Po letech příprav a projednávání schválili v lednu poslanci novelu vysokoškolského zákona a poslali ji do Senátu. Notně ořezanou o většinu původních záměrů včetně stabilnějšího systému financování. Co zůstalo, je především nová forma akreditací studijních programů, která má dát kvalitním školám větší autonomii. 

Nové akreditace
Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek novelu komentoval jako promarněnou příležitost pro zásadnější změny, ale úpravu akreditací uvítal. „Některé školy dostanou možnost zavést systém institucionální akreditace, což je krok k evropským praktikám,“ řekl Bek.

Jde o novinku, na kterou se univerzita dlouhodobě připravuje a která umožní, aby si škola v oblastech vzdělávání, které si nechá akreditovat, schvalovala studijní programy samostatně. „Výrazně se tím posiluje zodpovědnost univerzity za to, že si kvalitu studijní nabídky zajistí svými vlastními procesy. Tuto skutečnost budeme muset prokázat nově ustavenému Akreditačnímu úřadu,“ uvedla vedoucí centra pro kvalitu MU Soňa Nantlová.

Od institucionální akreditace si univerzita slibuje především to, že bude možné dívat se na studijní programy v širších mezifakultních souvislostech. „Současná poněkud roztříštěná struktura oborů je v mnoha ohledech důsledkem izolovaných akreditací. Nový systém by nám mohl umožnit vytváření více interdisciplinárních programů, rozšiřování společných obecných základů studia v bakalářských programech či redefinici dvouoborového studia,“ vysvětlila Nantlová.

Dalším přínosem bude transparentnější schvalovací proces. „Studijní program bude posuzován podle standardů kvality, které si univerzita bude muset v rámci akademické diskuse vydefinovat,“ řekla Nantlová. Do zajišťování kvality chce univerzita také více vtáhnout studenty a vůbec chce posílit v této oblasti jejich rozhodovací roli.

Zároveň by se akreditace měla více stát průběžným procesem, spíše než jen nárazovou aktivitou, která se provede jednou za pár let, až vyprší schválené lhůty, jak tomu bylo doposud. „Nechceme však, aby nový systém přinesl garantům větší zátěž, ale spíš aby se tato zátěž rozložila v čase a důraz na kvalitu se stal běžnou záležitostí, která čas od času pouze přirozeně vyústí ve schvalovací proces,“ doplnila vedoucí centra pro kvalitu.

Personální pravomoci
Rozporuplné reakce budí novela, pokud jde o konečnou podobu nastavení některých pravomocí mezi univerzitou jako celkem a fakultami. Kritizuje to i rektor MU. „Prosazoval jsem, aby si školy záležitosti týkající se pravomocí v pracovněprávní oblasti upravovaly samy statutem nebo vnitřním předpisem. Teď nám to poněkud nešťastně diktuje zákon,“ řekl Bek.

Na poslední chvíli totiž prošel pozměňovací návrh novely, který sice ponechává pravomoci v oblasti pracovněprávních záležitostí děkanům, stanoví ale, že děkani musí tyto věci předběžně projednat s rektorem. „Zakládá to na problémy. Vše zůstává na děkanovi, ale zaměstnanci, kte-ří s ním mají konflikt, budou chápat projednání s rektorem jako jakýsi korektiv. Bojím se, že to rektoráty zahltí zbytečnou agendou, a přitom to nebude mít na rozhodování žádný přímý vliv,“ uvedl rektor.

Bek totiž prosazoval, aby statutem univerzity bylo možné například zohlednit případný zásah rektora do personálních záležitostí, který by mohl podle jeho představy ale jen nesouhlasit s obsazením místa profesora nebo docenta. Když by tento nesouhlas děkan neakceptoval, tak by byl spor předložen vědecké radě univerzity, která by definitivně rozhodla.

„To je stejný postup sdílení pravomocí a zodpovědnosti, který se už nyní uplatňuje při habilitačních řízeních, nejde o žádnou revoluci či koncentraci moci v rukou rektora,“ popisuje Bek postup, který se ale do novely nakonec nedostal.

Další novinky
Zbylé části novely řada akademiků komentovala spíše jako technické změny nebo kosmetické posuny v kompetencích. Mírně se například posílila role správní rady, která bude nově schvalovat rozpočet školy, což bylo zatím jen v kompetenci velkého akademického senátu. Pokud bude chtít senát správní radu v budoucnu přehlasovat, bude k tomu potřebovat třípětinovou většinu.

Součástí novely zákona je zvýšení sociálního stipendia navázáním na výši minimální mzdy. Nově bude měsíční výše odpovídat jedné čtvrtině základní sazby minimální mzdy. Stipendium tak bude nyní podle ministerstva školství fakticky zvýšeno z 1 620 na 2 480 Kč měsíčně.

Nově bude možné odejmout lidem vysokoškolský diplom nebo akademický titul. Zákon totiž zavádí možnost vyslovení neplatnosti vykonané závěrečné státní zkoušky nebo její součásti či obhajoby disertační práce. A zavádí se také řízení o vyslovení neplatnosti jmenování docentem.

Prostřednictvím novely se nepodařilo dosáhnout větších změn v otázce docentských a profesorských titulů, respektive míst. Původně se mluvilo například o tom, že by se mohla zavést takzvaná funkční místa – zjednodušeně řečeno by například profesor byla pracovní pozice, nikoliv doživotní titul, což je obvyklá praxe v zahraničí. Tento záměr se nakonec nerealizoval, nově však vznikl institut takzvaných mimořádných profesur. Ty umožní vynikajícím odborníkům z neakademického prostředí s mnohaletou praxí, aby mohli na vysokých školách získávat adekvátní pozice.

Budoucnost
Rektor Bek v souvislosti s novelou upozorňuje, že české vysoké školství stále potřebuje hlubší změny. „Dokud tady nebude vláda, která učiní ze vzdělávání opravdovou prioritu, nepohneme se dopředu. Nejde přitom ani tak o to, jestli to bude vláda levicová nebo pravicová, jde o důraz na vzdělávání,“ řekl Bek. Podotknul přitom, že s ohledem na globální konkurenci ve vzdělávání i ve vědě je potřeba přibližovat místní standardy praxím obvyklým v zahraničí.

Rektoři také dlouhodobě volají po stabilizaci financování vysokých škol, tedy provedení toho, co bylo původně součástí novely. „Objem financí v posledních letech klesal a klesá stále, což je v době ekonomického růstu málo pochopitelné. Máme letos na jednoho studenta méně peněz než v roce 2006, a to nepočítám inflaci. Většina škol by uvítala přechod ke stabilnějšímu financování, třeba tříletému kontraktu,“ komentoval situaci rektor Bek.

Masarykova univerzita | Masaryk university