online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Použití konopí v lékařství ...

AnotaceHanus "Hlavním problémem použití konopí v lékařství je skutečnost, že je zapsáno na "černé listině"," říká profesor Lumír Ondřej Hanuš, mezinárodně uznávaný analytický chemik v oboru farmaceutické chemie, objevitel látky anandamid a držitel čestného doktorátu MU.

Ve svých výzkumech se již od sedmdesátých let zabýváte hašišem a marihuanou, tedy konopím setým. Proč právě touto látkou?

Náš zájem vyvolala především možnost léčebného využití této rostliny. Léčebné účinky nám naznačují, kde všude by bylo možné konopí (cannabis), jeho obsahové látky či jejich deriváty používat. Jde například o rozšíření bronchů – bronchiální astma; antiemetický účinek – prevence dávení/zvracení způsobené cytostatiky; povzbuzení chuti k jídlu – paliativní léčba anorexie způsobené opiáty, antivirálními léky, nemocemi souvisejícími s AIDS či pokročilým stadiem rakoviny; analgezie – bolesti rakoviny, pooperační bolesti, fantomová bolest; roztroušená skleróza, dětská mozková obrna, poranění míchy; snížení nitroočního tlaku – zelený oční zákal; protikřečový účinek – epilepsie; léčba poruch pohybového ústrojí – Huntingtonova choroba, Parkinsonova choroba; neuroprotektivní účinek – zranění hlavy, snížení poškození způsobeného mozkovou mrtvicí. Může hrát svoji roli i u Alzheimerova onemocnění či při revmatoidní artritidě. Jak vidíte, odpověď na vaši otázku není ani krátká, ani jednoduchá. Hlavním problémem použití konopí v lékařství je skutečnost, že je zapsáno na „černé listině", kam by spíše patřil alkohol a tabák.

Profesor Lumír O. Hanuš získal čestný doktorát za zásluhy při poznávání vlastností látek, jež se nacházejí v rostlinných organismech. Foto: Petr Preclík.
Profesor Lumír O. Hanuš získal čestný doktorát za zásluhy při poznávání vlastností látek, jež se nacházejí v rostlinných organismech. Foto: Petr Preclík.

Ve Spojených státech jste prováděl výzkum listů koky.
Kokové listy jsou zcela odlišným tématem. Je v nich obsažen kokain, který je velice zákeřnou drogou. Ovšem například v Peru seženete kokové listy prakticky všude. Jejich žvýkání odstraňuje hlad, chlad a únavu. Světová zdravotnická organizace tento národ nenasytí, a tak si tam lidé pomáhají těmito listy. Bude vás jistě zajímat, že na kokain může vzniknout závislost již po dvou dávkách. Oproti tomu žvýkání kokových listů závislost nevyvolává. Výzkum kokových listů jsem však dělal již před osmadvaceti lety.

Nastoupil jste na Hebrejskou univerzitu, kde jste měl možnost pracovat na izolaci zcela neznámé látky z mozku. Na základě těchto výzkumů vznikl zcela nový vědní obor. O jakou látku šlo?
Izoloval jsem z mozku látku, kterou jsme nazvali anandamid. Název je složen ze slov ananda, což v sanskrtu znamená vnitřní štěstí, a její chemické podstaty, což je amid. Výzkum jsem prováděl spolu s molekulárním farmakologem z USA, který objevil v mozku místa (receptory), na něž se váže psychoaktivní (cannabinoidní) látka z konopí. Byl to výsledek snahy o nalezení přirozené (endocannabinoidní) látky z mozku, která se váže na tentýž receptor. Na tomto výzkumu pracovala v té době ve světě řada vědeckých týmů. Člověk musí mít při takovém výzkumu také štěstí, a to při nás stálo. Jak bylo zjištěno později, tato látka je v mozku řádově v pikomolech, není příliš stabilní a post mortem se její obsah v mozku zvyšuje. Mozky jsme nakupovali v obchodě u jeruzalémského řezníka, což asi není při výzkumu exaktní postup – ale jinou možnost jsme neměli. To zjevně asi bylo naše štěstí – mozky nebyly ihned po usmrcení zvířete zmrazeny v kapalném dusíku, a tak se v nich obsah anandamidu pravděpodobně zvýšil. Později jsem izoloval z mozku další tři endocannabinoidní látky a na další, kterou izoloval kolega, jsem se podílel biotesty.

Velkým koníčkem profesora Hanuše je horolezectví. Při cestě do hor v Jordánsku provedl i přeskok přes hlubokou propast. Foto: Archiv L. O. Hanuše
Velkým koníčkem profesora Hanuše je horolezectví. Při cestě do hor v Jordánsku provedl i přeskok přes hlubokou propast. Foto: Archiv L. O. Hanuše

Jaké jsou účinky anandamidu?
Endocannabinoidy mají zřejmě obecnou funkci jako faktory odstraňující stres. První z endocannabinoidů, který byl izolován, jsme nazvali anandamid („vnitřní štěstí“), takže jsme se tímto názvem vlastně trefili do jeho účinků, i když jsme o nich původně nevěděli. Endocannabinoidní systém působí v podstatě v téměř každém fyziologickém systému, který vědci studovali, takže jde o velice ústřední systém. Cannabinoidní receptory se nalézají v mozku ve vyšších koncentracích nežli jakékoliv jiné receptory a ve velice specifických oblastech. Tyto oblasti mají souvislost s koordinací pohybu, emocemi, pamětí, snížením bolesti, centrem odměny a rozmnožováním. Takže s největší pravděpodobností jde o důležitý systém, který funguje ve vztahu k řadě dalších systémů. Cannabinoidní receptory se ovšem nenalézají v těch částech mozku, které jsou zodpovědné za respirační a kardiovaskulární funkce. Tudíž použití sloučenin majících vztah k centrálním cannabinoidním receptorům není spojeno s rostoucím rizikem respiračních a kardiovaskulárních poruch, které jsou u řady jiných léků běžným vedlejším účinkem.

Co se děje s látkou po objevení dál?
Zpočátku takovou látku jiní vědci „oťukávají“. Vzhledem k tomu, že nám tuto práci přijali k opublikování v prestižním časopise Science, šlo vše rychleji. Anandamid se stal populární látkou k výzkumu. Ve světě vznikly celé laboratoře endogenních cannabinoidů (anandamid byl prvním v jejich řadě). Takový úspěch jsme ani neočekávali. Byla to moje nejúspěšnější výzkumná práce.

Provádíte výzkum hibernace, tedy klidového stavu některých živočichů v zimním období, nazývaného také zimní spánek. V čem takový výzkum spočívá a k čemu budou jeho výsledky sloužit?
Hibernace je stav, kdy teplota těla drasticky klesá (u arktických veverek, které hibernují přes šest měsíců, klesá teplota ze sedmatřiceti až na neuvěřitelných minus 3,1 stupně). V průběhu této hibernace se každých čtrnáct dní (na počátku a konci hibernace každý týden) probudí na několik hodin, kdy teplota vystoupá asi na pětatřicet stupňů a poté opět klesne až pod nulu. Sledovali jsme, jak se při hibernaci mění obsah některých endogenních látek v mozku, a já jsem hledal látku, která hibernaci ovlivňuje. Kdybychom přišli na to, jak veverky takovou hibernaci provádějí, bylo by možné toho využít a provádět u člověka časově delší a komplikovanější operace.
 
Mluvil jste také o vnitřním štěstí. Máte nějaký vlastní recept, jak je najít?
Samozřejmě – dej a bude ti dáno, přej a bude ti přáno. Čestnost a pokora by měla vládnout i ve vědeckém výzkumu. Největší radostí je udělat radost druhému – kdo toto nechápe, těžko bude štěstí hledat. Vždyť štěstí má každý z nás na dosah ruky. Stačí se dobře dívat a ruku natáhnout. Kdo není sobecký, ten má dostatek přátel a přátelství by pak mělo trvat celý život. Samozřejmě nezištně! Komu toto nepřinese radost, ten šťasten nikdy nebude.

Jste členem slovenského horolezeckého spolku JAMES. Máte ještě při své vytíženosti čas na hory?
Hory mají v mém životě důležitý význam a stálé místo. Moje práce není fyzicky náročná, je to spíše práce duševní a to je třeba kompenzovat fyzickou námahou. Týden před udělením doktorátu jsem byl s kamarády v Jordánsku, kde jsme lezli v poušti ve Wádi Rum na Jebel Rum. Její vrchol je o osm set padesát metrů výše nežli okolní poušť. Jde o pískovcový masiv. V naší cestě byly obtížné úseky, spali jsme několik set metrů nad zemí na skalní římse. V této cestě byl i přeskok přes hlubokou propast, což jsem provedl bez jištění (batohy jsme přetáhli na laně). Výstup nám zabral jedenáct hodin čistého času a sestup pět hodin, přičemž chodecký sestup zde neexistuje. Jde o sérii dlouhých slanění a sestupů. Také v Izraeli je mnoho skalních masivů, na kterých lze trénovat. A když není počasí na lezení, jdeme na túru do hor v okolí Jeruzaléma nebo do kaňonů Judské pouště, Golanských výšin či v Galileji. V Jordánsku či na Golanských výšinách lze provádět průstupy kaňonů s množstvím vody, při kterých musíte mnohdy delší úseky slaňovat přímo vodopádem.


_________
Lumír Ondřej Hanuš vystudoval analytickou chemii na Univerzitě Palackého v Olomouci. V roce 1970 se začal věnovat výzkumu hašiše a marihuany, na konci sedmdesátých let prováděl v USA výzkum konopí a kokových listů. V roce 1990 přijal pozvání z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě, kde působí dodnes. Zde se mu také podařil významný objev – spolu s kolegou izolovali v mozku první endocannabinoidní látku – anandamid. Je členem mezinárodní společnosti pro výzkum cannabinoidů, působí v redakční radě časopisu Adiktologie. Rád spolupracuje s mladými odborníky. Jeho velkou vášní je příroda, zvláště hory. Je členem slovenského horolezeckého spolku JAMES, publikuje články s horolezeckou tematikou, je členem Společnosti pro ochranu přírody v Izraeli.

Masarykova univerzita | Masaryk university