Přejít na hlavní obsah

Výstava ukazuje životy skromných lidí v průběhu dekád

Fotografie ze čtvrtstoletí trvajícího výzkumu Hany Librové jsou k vidění ve foyer Sálu Břetislava Bakaly.

Dana a Bohumil Plojharovi si na začátku 90. let dobrovolně vybrali život ve skromnosti.

Rodiny žijící v takzvané dobrovolné skromnosti ukazuje na fotografiích výstava ve foyer Sálu Břetislava Bakaly s názvem Pestří: skromné domácnosti pod tlakem doby. Dvanáct fotografických panelů je jedním z výstupů téměř 25 let trvajícího výzkumu katedry environmentálních studií, jenž mapuje osudy lidí, kteří se dobrovolně zřekli některých výdobytků moderní společnosti. Fotky budou na místě zdarma přístupné do 11. května. Pak se přesunou do atria Fakulty sociálních studií MU.

Pro všechny sledované rodiny je charakteristické, že jim není sympatický konzumní způsob života. Profesorka Hana Librová se s nimi poprvé potkala v roce 1992, kdy šlo o lidi zajímavé zejména proto, že většina společnosti byla díky nově nastolené tržní ekonomice naladěná zcela opačným směrem. „Mnozí z lidí, kterým jsem později začala říkat pestří, tehdy rezignovali na pohodlné profesní zajištění a kariéru. Vzdali se výhod města, bezproblémového zásobování, blízkosti škol a snadno dostupné lékařské péče a přestěhovali se na venkov,“ přiblížila Librová.

Jednotlivé rodiny navštívila při další fázi výzkumu v roce 2002 a její kolegové naposledy v průběhu roku 2015. Vědce od začátku zajímalo, zda si respondenti svůj postoj k životu udrží nebo dají přednost pohodlnější variantě. Ukázalo se, že ačkoliv ze svých zásad trochu slevili v tom smyslu, že si kvůli jednodušší péči o rodinu pořídili například auto, na svých postojích trvají. „Zajímavé je, že se z těchto lidí vyvinuli lídři komunit. Dalo by se to shrnout tak, že jsme vyjeli poznávat skromné lidi a našli jsme starosty,“ sdělila Librová.

Další důležitá otázka, kterou si badatelé kladli, se vztahovala k tomu, zda budou v podobné životní dráze pokračovat i děti sledovaných rodin - dnes jsou totiž už dospělé a zakládají vlastní rodiny, nebo dospívají. Nabízelo by se, že kvůli materiálnímu omezování v mládí, by se mohly chtít ve chvíli, kdy vlastní život ovlivňují samy, chovat jinak. To se ale nestalo.

„Většinou se přestěhovaly do měst a věnují se studiu nebo kariéře. Hodnoty rodičů ale vyznávají dál a obecně si prostředí, ve kterém vyrostly, pochvalují. Jsou vděční za liberální výchovu a dobré vztahy, jaké v rodině panují,“ popsal Lukáš Kala, další z členů výzkumného týmu. Doplnil, že byť další generace možná není ve spotřebním chování tak důsledná jako rodiče, také u ní přetrvává výběrová náročnost při nakupování nebo nechuť k životu na dluh.

Hlavní novinky