Přejít na hlavní obsah

Masarykovy debaty: Odsunout nebo zachovat nádraží? Hlavně už začít

Expert na železnici Martin Kvizda z ekonomicko-správní fakulty zastupoval na diskusi stranu za zachování nádraží v centru.

Zastánci zachování nádraží v centru Brna: Jakub Patočka a Martin Kvizda.

Debata o tom, v jaké poloze se má rekonstruovat či postavit brněnské nádraží, se vede už takřka sto let. V současnosti jsou ve hře tři varianty – nulová varianta, varianta Petrov nebo varianta Řeka. O pro a proti jednotlivých možností se diskutovalo v úterý 17. května na Masarykových debatách

Na straně zastánců nulové varianty či varianty Petrov, v jejímž rámci se počítá s rekonstrukcí nádraží podél ulice Nádražní, vystoupili jeden z iniciátorů referenda o zachování nádraží ve stávající poloze Jakub Patočka a expert na železniční dopravu Martin Kvizda z Ekonomicko-správní fakulty MU. Stranu za přesun nádraží zastupovali bývalý první náměstek primátora a současný předseda spolku Brno+ Robert Kotzian a architekt Jaroslav Dokoupil.

Debatu otevřel Kvizda, jenž nastínil několik bodů, které by se měly diskutovat a které podle něj obhajují spíše variantu neodsunutého nádraží. Od doby prvního plánování odsunu za Rakouska-Uherska se toho dost změnilo a územní plán dnes připouští variantu nádraží v různých polohách,“ řekl a doplnil, že ani jinde v zahraničí se neuvažuje o odsunu nádraží mimo centrum. „Brno je navíc důležitým centrem kultury a obchodu, přičemž nová koncepce dopravní obsluhy by vychýlila sbíhavý integrovaný dopravní systém,“ dodal a zdůraznil i to, že ani Evropská unie na odsun nijak netlačí.

Kvizda vzpomenul také Konrada Adenauera, který se nerad pouštěl do experimentů a prosazoval změnu jen tehdy, pokud bude dokázána její výhoda. Architekt Jaroslav Dokoupil nicméně upozornil na to, že hodnota územního plánování leží v jeho kontinuitě a reagoval na výrok o zastaralosti odsunu tím, že posledních 90 let se naopak varianta odsunu cizeluje a tříbí.

Spíše politickou rovinu do diskuze přinesli Patočka s Kotzianem. Zatímco Patočka zejména obhajoval referendum o odsunu s tím, že o něčem tak důležitém mají rozhodovat občané, Kotzian zastával univerzálnější postoj. „Podstatné je, že se musí začít s přestavbou nádraží. V jaké to bude poloze, je až druhotný problém,“ uvedl bývalý náměstek.

Na další podstatný fakt upozornil Dokoupil, totiž že momentálně běží vypracovávání studie proveditelnosti variant Petrov a Řeka, která bude hotová příští rok. Referendum prosazované Patočkou přitom má proběhnout s krajskými volbami už na podzim. Kotzian na to pak navázal tvrzením, že pokud dopadne referendum tak, jak chce Patočka, bude to v podstatě znehodnocení práce na celé studii a Brno bude dál kvůli otázce nádraží jen pro smích. Referendum je navíc dle slov Kotziana závazné jen pro orgány města, nikoliv pro stát.

Ostrou a emotivní výměnu názorů mezi Kotzianem a Patočkou pak utnul Kvizda a vrátil se k věci. Podle něj je potřeba zvažovat nejen obtížnost vybudování, které může být v centru města náročnější, ale také provoz. V případě přesunutého nádraží bude podle něj velký problém menší ochota lidí využívat integrovaný dopravní systém, na který by tato varianta nenavazovala. Náklady by pak stouply ještě s vybudováním infrastruktury pro zahrnutí nového nádraží do stávajícího systému.

Podle Dokoupila však nejde ani tak o to dostat lidi na hlavní nádraží a pak je nechat přesouvat se tramvajemi a autobusy do zaměstnání, ale uzpůsobit vlakové zastávky tomu, aby lidé cestující do zaměstnání vystupovali na nich. To ale podle Kvizdy nezapadá do celkové dopravní koncepce města, ve které se počítá s narůstáním využití městské hromadné dopravy na úkor automobilismu.

Krátce byla zmíněná i bezpečnost obou variant. Zatímco odsunuté nádraží u řeky se nedá objet a existuje tedy obava ze stagnace dopravy, u Petrova zase situaci komplikuje několikaúrovňovost celé stavby.

Celou debatu provázely velice silné emoce. Ilustrovala to tak jen fakt, že poloha nádraží je velmi citlivé a důležité téma nejen pro politicky aktivní osoby, ale pro všechny obyvatele Brna. 

V tradičním hlasování publika o tom, na jakou stranu se kloní, získala na začátku i na konci nejvíce hlasů strana za zachování nádraží v centru města. Nutno ale říci, že v závěrečném hlasování tato varianta ztratila a varianta nádraží u řeky zase o 9 % posílila. Dle pravidel Masarykových debat byli tedy zastánci odsunu v debatě úspěšnější.

Hlavní novinky