Poslední rozloučení s profesorem Ivem Možným

Aktualizace: Poslední rozloučení s profesorem Ivem Možným se bude konat v pátek 16. září 2016 v obřadní síni krematoria na Jihlavské ulici v Brně od 14.45 hodin.

Uznávaného sociologa, výjimečného pedagoga, zakladatele a prvního děkana Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity ztratila dnes univerzita v osobnosti Iva Možného, který ve věku 84 let zemřel. Univerzitní veřejnost vyjadřuje lítost nad ztrátou profesora, který se zasloužil o vznik sociologie jako akademické disciplíny a vychoval celé generace pokračovatelů „brněnské sociologické školy“.

„Byl asi mezi mými učiteli tím nejlepším, neboť abych si před ním nepřipadal jako hlupák, studoval jsem na zkoušky u něj mnohem více, než bylo nezbytné. A to je vlastně to, čeho má univerzitní učitel u svých studentů dosáhnout. Ale nepodaří se to zdaleka každému, jen autoritám, jakou byl a pro mě už vždycky zůstane Ivo Možný,“ vzpomíná rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek, kterého Možný osobně učil.

„Rád studenty zdravě provokoval, byl na ně přísný, neboť vyžadoval práci a výkon, ale současně byl i moudře laskavý,“ popisuje emeritní děkan FSS MU Ladislav Rabušic. „Však o něm také významný pražský sociolog a jeho souputník Milan Petrusek napsal, že je to sociolog sršatý a moudrý," připomíná Rabušic.

Když býval Ivo Možný tázán, zda má své životní heslo, obvykle odpovídal: „Zajisté. Zní: ZNOVU! Z toho je vidět, že se mně toho mnoho na poprvé nepovedlo.“

Ivo Možný měl podle Rabušice jasnou představu o tom, jak by měla fungovat vysoká škola evropského formátu a v tomto duchu ji také řídil. „Když za ním jako za děkanem studenti chodili, že se na fakultě a ve výuce pořád dějí nějaké změny a že oni vlastně nemají pořádný klid na studium, říkával jim: Miláčci, klid zažijete jenom na hřbitově. Život je permanentní proměna... Jsem přesvědčen, že Ivo si svůj klid nyní užívá...,“ uzavírá Rabušic, pro kterého byl Možný celoživotním učitelem, kolegou a přítelem.

Současný děkan fakulty sociálních studií Břetislav Dančák považuje Iva Možného především ze velmi inspirativní osobnost. „Vždy z něj vyzařoval optimismus a jednoznačně odsuzoval neochotu pustit se do těžkých úkolů. I v pokročilém věku jsme spolu často debatovali o aktuálním společenském dění a z jeho názorů vyvěrala letitá zkušenost a jasný úsudek. Nebál se vyjádřit ostrou kritiku, když to bylo potřeba, ale současně dovedl ostatním naslouchat. Naše pravidelné rozpravy, při nichž se nikdy nezapomněl zeptat, co právě čtu, mi budou nesmírně chybět," uvedl Dančák a dodal, že úmrtí význačného sociologa považuje za velkou ztrátu nejen pro fakultu, ale pro celou akademickou obec.

Ivo Možný se narodil v roce 1932 v Prostějově. V roce 1957 získal titul promovaný filolog, doktorem sociologie se stal v roce 1967. V letech 1956 až 1965 pracoval jako redaktor Československého rozhlasu v Praze, Ostravě a v Brně.

Poté působil na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Věnoval se především sociologii rodiny, ale i dalším odvětvím sociologie. Profesuru získal až v roce 1992. V roce 1969 mu totiž bylo zakázáno přednášet na vysokých školách, v akademické dráze proto mohl pokračovat až po listopadu 1989.

V roce 1998 se stal první děkanem nově založené Fakulty sociálních studií MU. Vedl ji až do roku 2004. Protože měl blízko k médiím a stál také u zrodu oboru mediální studia a žurnalistika na FSS MU, stal se v roce 2005 ředitelem Institutu regionální žurnalistiky. V roce 2011 byl jmenován emeritním profesorem Masarykovy univerzity.

Profesor Možný byl členem Učené společnosti České republiky, Evropské společnosti pro vědy a umění, členem Nizozemského Institutu pro pokročilá studia. V roce 2003 mu byla udělena Zlatá medaile Masarykovy univerzity jako výraz ocenění mimořádných zásluh o rozvoj vědy na MU.

Masarykova univerzita | Masaryk university