Vychází nová kniha o brněnské filmové kultuře a historii kin

Jakou roli hrála filmová kultura v každodenním životě Brňanů, ukazuje nová kniha Filmové Brno: Dějiny lokální filmové kultury. Autoři z Ústavu filmu a audiovizuální kultury Filozofické fakulty Masarykovy univerzity ji představí v pondělí 27. února od 18.45 v café baru Univerzitního kina Scala. Během večera bude i promítnutý krátký film vážící se k provozu brněnských kin.

Kniha, pod kterou jsou podepsáni editoři Pavel SkopalLucie Česálková, je vrcholem výzkumu, který začal v roce 2008. Jeho výstupem je také databáze na webu phil.muni.cz/filmovebrno, která zpřístupňuje historický materiál o kinech i vzpomínky pamětníků – jsou v ní programy biografů a jejich mapa a také výpovědi fanoušků filmu a zaměstnanců kin, v nichž se dá vyhledávat podle nejrůznějších témat.

Publikace se věnuje hlavně období první poloviny 20. století. Mapuje, jak se postupně ustavovala kina, jak se měnily jejich názvy nebo jak fungovala distribuce filmů a pravidla pro promítání. „Pro Brno je specifické, že se zde první filmová představení odehrávala hlavně v restauracích a hospodách. Úplně první promítání se pořádala v sálu hotelu Grand,“ přibližuje Česálková.

Spolu s kolegy věnovali autoři velkou pozornost geografii brněnských kin. Ačkoliv byly dřívější biografy od začátku místem, kam se chodilo za zábavou, lišila se jednotlivá zařízení v tom, jak je lidé vnímali. Existovala kina luxusnější premiérová i takzvané blechárny, často byla dokonce blízko sebe. Například v brněnských Židenicích se chodilo do honosnější Hvězdy, která se nacházela v dnešní Gajdošově ulici, i do daleko skromnější Slávie v Rokycanově ulici.

Ačkoliv by se daly čekat razantní změny, politická situace se na programu projevovala vždy se zpožděním. „Největší nárazovou změnou v dějinách kinematografie byl nástup zvukového filmu, na který se největší kina adaptovala během několika měsíců. Snad jedinou opravdu rychlou proměnou vyvolanou politickými událostmi byl zákaz amerických a anglických filmů. Stalo se to ve dvou vlnách – po vypuknutí druhé světové války a po vstupu USA do bojů v roce 1941,“ přibližuje Pavel Skopal další kus historie.

Kniha Filmové Brno podrobně mapuje také protektorátní období, kdy se provozovatelé kin stali daleko více politicky exponovanými. V programech převažovaly německé filmy nad českými a výběrem biografu mohli lidé například projevovat své češství, když se vyhýbali kinům, která byla vnímána jako německá.

Masarykova univerzita | Masaryk university