Šef Národní banky Slovenska: Euro má u nás dobrý zvuk

Když v roce 2008 vypukla globální finanční krize, musely na ni reagovat také centrální banky jednotlivých zemí, které se snažily zmírnit její dopady. Země zapojené do eurozóny také začaly prohlubovat spolupráci a v roce 2013 vytvořily Bankovní unii, která má podobným krizím předcházet, případně zjednodušit členským zemím jejich řešení a zmírnit dopady na jednotlivé státy unie. Jejím členem je také Slovensko.

Fungování Bankovní unie přiblížil studenům při nedávné návštěvě Ekonomicko-správní fakulty MU guvernér Národní banky Slovenska (NBS) Jozef Makúch. Vyzdvihl mimo jiné výhody tohoto uskupení, které podle něj spočívají ve vyšší míře koordinace dohledu nad bankami, sjednocení informací a také metodiky hodnocení stavu bank a ekonomiky.

„Ohodnocení toho, co se v bankách děje, podle jednotné metodiky, znamená, že výsledky jsou porovnatelné a dostatečně důvěryhodné. Před tím se postupy lišily. Teď už mluvíme všude o tom stejném,“ podotkl Makúch.

Nad významnými bankami v zemích eurozóny bdí společné dohledové orgány, které kontrolují téměř 130 bankovních skupin, v nichž je skoro tisíc bank. Nad menšími ústavy pak mají stále dohled národní orgány, tedy většinou centrální banky.

„Orgány jednotného dohledu rozhodují o tom co, jak a kdy se bude dělat. My jako člen bankovní unie samozřejmě můžeme navrhovat opatření, mít připomínky, ale máme jen jeden hlas z 28. Je tedy potřeba budovat intenzivní kontakty s bankami na slovenském trhu, abychom měli stále přehled o tom, co se děje,“ přiblížil změny v rozhodování jednotlivých států guvernér Makúch.

Do Bankovní unie se automaticky přičleňují země, v nichž se platí eurem, a také ty, které o členství požádají. Česká republika jejím členem není a v dohledné době se jím zřejmě ani nestane, stejně jako je málo pravděpodobné, že přijme v krátké době euro.

„Nedá se říci, zda by přijetí eura bylo pro Českou republiku dobré nebo špatné, je to komplikovaná věc. Osobně se domnívám, že především na podnikatele a rozvoj turistického ruchu by to mělo pozitivní dopad,“ uvedl Makúch s tím, že v České republice je přijetí eura spíš otázka politická zatímco Slovensko se při rozhodování o této významné změně hodně soustředilo na otázky ekonomické.

Před zavedením evropské měny udělala země řadu analýz, z nichž vyplynulo, že euro bude mít pozitivní vliv na slovenskou ekonomiku, podniky i životní úroveň obyvatel.

„Naše ekonomika je také velmi malá a otevřenější než česká, je tedy zranitelnější a náchylnější k výkyvům. V podstatě zhruba devadesát procent slovenské ekonomiky tvořily mezinárodní korporace, pro něž neměla slovenská koruna žádný význam, a měnovou politikou jsme byli schopni ovlivňovat jen minimální část ekonomiky,“ doplnil guvernér NBS s tím, že Česko má jinou strukturu ekonomiky i míru otevřenosti, takže má i rozdílné argumenty pro či proti zavedení eura.

Většina bezprostředních přínosů ze zavedení eura jsou podle guvernéra NBS úspory transakčních nákladů, tedy poplatků a dalších věcí spojených s převodem měny, a zmírnění kurzových rizik, která souvisejí s neustálými změnami kurzu.

„Riziko vyššího růstu cen se u nás nenaplnilo, protože globální cenové tlaky byly nižší. Euro nám v podstatě také pomohlo s ekonomickou krizí. Zaváděli jsme jej v roce 2009, kdy se dopady světové krize přelily také k nám, a nikdo nedovede odhadnout, jak by malá, respektive samostatná slovenská měna na krizi reagovala a jaké by byly dopady výkyvů její hodnoty na naši ekonomiku,“ řekl Makúch.

Vnímání eura na Slovensku bylo podle něj velmi pozitivní a i průzkumy ukazují, že Slováci jsou s ním spokojení. „Celkový dopad přechodu na euro ale můžeme objektivně zhodnotit až za několik let, protože přínosy plynoucí z vyššího výkonu ekonomiky a životní úrovně se dají měřit až s delším časovým odstupem,“ dodal Makúch.

Masarykova univerzita | Masaryk university