Každá vláda musí prosazovat i nepopulární opatření, od výběru daní přes vymáhání práva po dodržování předpisů. Přesto, že se to lidem nemusí líbit, nechávají si takto vládnout už po staletí. Právě nad těmito principy demokratického vládnutí se provokativně zamýšlí ve své knize Národ ďáblů: Proč si necháváme vládnout politolog z Oxfordské univerzity Stein Ringen.
Včera na Fakultě sociálních studií MU představil český překlad své publikace. Došlo na něj mimochodem i díky tomu, že Ringen byl dlouholetým přítelem prvního děkana fakulty Iva Možného.
Ringen v knize uvažuje nad tím, jak vláda přiměje občany, aby respektovali její autoritu. Dochází k tomu, že síla na to nestačí. Občané podle něj musí být ochotni podřídit se a nechat se vést. Politolog Oxfordské univerzity tento politický rébus rozplétá na příkladu Spojených států a Velké Británie a přesvědčivě demonstruje, jak se vytváří a udržuje národní kultura poslušnosti. Ukazuje, jakými cestami se musejí vydat vůdci, kteří chtějí vládnout pomocí autority spíše než pomocí síly a kteří chtějí, řečeno s Immanuelem Kantem, „udržet pořádek v národě ďáblů“.
Při uvedení knihy Ringen mimo jiné kladl důraz na nejnižší úrovně vládnutí. „Čím více rozhodovací moci dostanou lidé na lokálních politických úrovních, tím více se budou chtít podílet na chodu státu,“ uvedl mimo jiné politolog.
Srovnával také politickou kulturu severských zemí a Velké Británie. Zatímco v jeho rodném Norsku berou lidé politické reprezentanty jako své přátele, v Británii, jak Ringen vypozoroval při své práci na Oxfordu, je to spíše naopak. Právě důsledkem toho je podle něj mimo jiné současné jednání Británie o odchodu z Evropské unie.
Ringen je označován za významného evropského učence, originálního a nezávislého myslitele. Patří k předním evropským teoretikům konceptu sociálního státu. Podílel se na utváření této disciplíny v postkomunistických zemích, zejména v České republice, a tak se také setkal s nedávno zemřelým Ivem Možným. Zakládající děkan FSS Možný s ním na začátku 90. let konzultoval, jak bude vznikající fakulta vůbec vypadat. Dlouhé diskuse vedli třeba o tom, zda mezi obory zahrnout žurnalistiku.
„Ivo měl žurnalistický background, a tak se trochu bál, aby nebyl ohledně zařazení oboru příliš entuziastický, aby ho nepodporoval jen kvůli sobě,“ zavzpomínal Ringen, jenž Možného přesvědčoval, že žurnalistika ve fakultní nabídce rozhodně být má, protože správná demokracie se neobejde bez dobře fungujících médií a vzdělaných novinářů. „Stejně si ale myslím, že mě použil jenom jako alibi a dávno to měl všechno vymyšlené,“ pousmál se při vzpomínce Ringen.
Oxfordský profesor dostal už v roce 2008 za svůj podíl na budování fakulty čestný doktorát Masarykovy univerzity. Jeho publikaci Národ ďáblů teď v češtině i na Možného popud vydalo univerzitní nakladatelství Munipress v edici Poprvé v češtině.
