Průzkum: Kam míří absolventi doktorského studia na Muni

Kvalitní doktorandi jsou jedním z nejcennějších zdrojů pro každou univerzitu, která se profiluje jako výzkumná. Co s nimi je, až úspěšně složí státnice? Na absolventy Masarykovy univerzity, kteří nezůstávají na své alma mater, se zaměřil nejnovější průzkum, který dělal Odbor pro strategii Rektorátu MU.

Mezi lednem 2011 a červnem 2016 složilo na MU státní zkoušku přes 1700 doktorandů. Třetina z nich měla v době listopadového průzkumu nějakou pracovní vazbu na Masarykovu univerzitu, zbylých 1100 pak zamířilo mimo brány alma mater. Právě o jejich osud se škola zajímala, na průzkum zareagovalo 375 z nich.

Z dvouletého kontraktu na Harvardu, kde pracuje jako postdoc, má za sebou už polovinu absolventka Lékařské fakulty MU Miriam Krutá. Patří mezi devět procent někdejších doktorandů, kteří zamířili na zahraniční vysoké školy (bez zahrnutí Slovenska). Americké univerzity přitom patří mezi nejčastější destinace mimo Česko a Slovensko. Vedle Harvadu se na seznamu škol objevují i prestižní evropské instituce jako Oxfordská univerzita nebo Institut Karolinska.

„K tomu, kde jsem, mi nejvíc pomohl můj školitel a kolegové studenti,“ říká Krutá. „Měla jsem kvalifikované mentory, kteří mi uměli poradit, podpořit, ale i konstruktivně zkritizovat. V podstatě to byl nápad jednoho z mentorů, abych se zkusila dostat na Harvard Stem Cells Institute – a ono to vyšlo.“

Na nejlepších zahraničních univerzitách je dnes běžné, že absolventi doktorského studia odcházejí bez výjimek do zahraničí. „Důvod je jasný,“ říká prorektor pro výzkum MU Petr Dvořák. „Pokud mají dále růst, potřebují se vymanit z vlivu svých školitelů, změnit prostředí a vstřebat zkušenosti odjinud. Část z nich se vrací a stávají se motorem kvalitativních změn. Stav na Masarykově univerzitě není v tuto chvíli ideální. Neříkám, že by mělo být cílem, aby odcházeli za dalšími zkušenostmi všichni, existují mezioborové rozdíly, ale spokojeni se současným stavem bychom být neměli.“

Zaměstnání na tuzemské nebo slovenské vysoké škole získalo 22 procent z absolventů, kteří nezůstávají na MU. Devět procent pak dostalo práci v Akademii věd ČR a osm procent vyrazilo do jiných tuzemských výzkumných institucí.

Obecně se tak dá říci, že téměř polovina absolventů získala zaměstnání ve vysokém školství nebo výzkumu. Dalších více než třicet procent míří do sféry specializovaných profesí, jako jsou lékaři nebo právníci. Většina přitom získává práci už v době studia, zpravidla ještě dřív než v posledním ročníku.

„Dlouhodobě se snažím do života univerzity implementovat myšlenku, že nejlepší indikátor kvalitního doktorského studia je kariéra absolventů. Jinými slovy, když je můj absolvent úspěšný na Cambridge University, je to pro jeho kariéru a pro vědu mnohem lepší, než když jen přejde do jiné laboratoře v kampusu,“ komentuje Dvořák.

Příjem doktorandů
K tomu, aby byli doktorandi úspěšní a konkurenceschopní na vědeckém trhu, kde funguje zejména v přírodních vědách tvrdá globální konkurence, je potřeba, aby měli finanční ohodnocení, které jim umožní soustředit se plně na svoji vědeckou práci.

I když dotace ministerstva školství představuje přibližně sedm tisíc korun na měsíční stipendium doktoranda, na Masarykově univerzitě je průměrný příjem těchto studentů v prezenční formě studia kolem 15 tisíc. Různé typy stipendií představují kolem dvou třetin této částky, zbytek tvoří úvazky, případně dohody.

Mezifakultní rozdíly ale mohou být velmi výrazné. Na největší částky dosáhnou doktorandi na fakultě informatiky nebo ekonomicko-správní fakultě, kteří si v závislosti na svých výsledcích vydělají až 25, respektive 21 tisíc korun měsíčně. Nejméně pak mají doktorandi na filozofické fakultě a fakultě sportovních studií, kde se příjem pohybuje kolem 10 tisíc korun.

Příjem doktorandů by se měl v budoucnu ještě o něco zvýšit díky opatřením státu. Dolní komora parlamentu už odsouhlasila zařazení doktorských studentů v prezenčním studiu starších 26 let mezi takzvané státní pojištěnce. Znamená to, že stát by za ně nově hradil zdravotní pojištění.

Ministryně školství Kateřina Valachová navíc navrhuje plošné zvýšení doktorských stipendií. Rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek je ale proti tomu. „Plošné zvýšení by bylo mrháním penězi i na doktorandy na nekvalitních školách a programech, stát léta vůbec nereguloval počty doktorandů. Myslím, že stipendia mají zvyšovat univerzity samy ve vazbě na výkon studenta. Dlouhodobě se o to snažíme. Byl bych rád, kdyby všechny fakulty měly v krátké době tak transparentní a motivující systém doktorských stipendií, jaký má ekonomicko-správní fakulta,“ říká rektor s odkazem na fakultu, jejíž studenti si v průměru přijdou na nejvíc peněz.

Velký impulz pro zkvalitnění doktorského studia na Masarykově univerzitě budou představovat i aktuálně schválené projekty z Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Díky nim by mělo na inovaci a internacionalizaci vybraných oborů, jako je chemie, regionální ekonomie, informatika nebo filologie, přijít na univerzitu v nejbližších letech přes 200 milionů korun z evropských fondů.

Masarykova univerzita | Masaryk university