Absolventi Muni tvoří už 200tisícovou rodinu

Kdyby se měli všichni sejít na jednom místě, potřebovali by k tomu deset fotbalových stadionů velikosti pražského Edenu. Masarykova univerzita od roku 1919 vydala svým absolventům už 200 tisíc diplomů. Víc než polovina při tom byla udělena po roce 2000, kdy se vysokoškolské vzdělání začalo otevírat většímu množství zájemců.

Samostatnost, schopnost orientovat se v informacích a učit se nové věci. Právě takovými slovy nejčastěji popisují absolventi z posledních let to nejzásadnější, co jim studium na Masarykově univerzitě přineslo.

„Ochota učit se je dominantní výhodou čerstvých absolventů – jsou zvyklí získávat znalosti a mnozí to berou jako standard. Pokud je člověk aktivní a chce se posouvat, mnohdy může tímto přístupem vyhrávat výběrová řízení a získat sympatie zaměstnavatelů spíš než člověk se znalostmi a zkušenostmi, ale bez ochoty přizpůsobit se novým trendům na trhu práce a bez snahy o vlastní rozvoj,“ uvádí Pavla Horáková z Kariérního centra MU.

Průzkumy potvrzují, že absolventi hodnotí svoje studium na Masarykově univerzitě dobře – 80 procent z nich získává zaměstnání ve vystudovaném oboru a stejné množství by si ji ke studiu vybralo znovu. Podle zprávy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o stavu vzdělávání ve světě se vysokoškolské vzdělání v Česku skutečně velmi vyplácí z pohledu zaměstnanosti i pokud jde o výši platů.

Lidé s magisterským nebo doktorským stupněm vzdělání mívají ve srovnání se středoškoláky téměř dvojnásobné příjmy. Meziročně se navíc rozdíly ještě zvětšují. Zatímco v roce 2015 zpráva hovořila o tom, že vysokoškoláci vydělávají v průměru o 75 procent víc, v roce 2016 už to bylo o 95 procent.

Velké rozdíly jsou i v šanci najít si práci. Průměrná nezaměstnanost lidí s bakalářským vzděláním je v Česku pouze tři procenta, u lidí s magisterským titulem pak už jen dvě procenta ve srovnání s republikovým průměrem, který se v poslední době pohybuje kolem pěti procent. I když vysokoškolské vzdělání od 90. let postupně čím dál víc ztrácí svůj elitní charakter a zmasovělo, platí dnes většinou za klíčový předpoklad pro úspěch v pracovním životě.

„Vysokoškolský titul je stále velká výhoda, vzhledem k vyššímu počtu takto vzdělaných lidí si firmy ale kladou ještě další požadavky. Konkrétní vystudovaný obor v řadě případů nemusí hrát tak velkou roli jako spíš kompetence a znalosti, které při studiu člověk získal. Roli může hrát i to, odkud titul máte. Absolvování Masarykovy univerzity je pro řadu zaměstnavatelů signálem, že má dotyčný kvalitní background,“ říká Horáková.

Počet vysokoškoláků je v Česku pořád nízký
Vysokoškoláků bude podle všeho ale potřeba spíš více než méně. Statistiky ukazují, že Česká republika zaostává za průměrem zemí OECD, pokud jde o počet lidí s vysokoškolským diplomem. Podle zprávy za rok 2015 má v Česku ukončené terciární vzdělání jen 22 procent dospělých. Průměr v zemích OECD je přitom 33 procent. V západní Evropě je to ale v řadě případů podstatně víc – Velká Británie nebo Irsko uvádějí 38 procent. V Kanadě, která žebříčkům dlouhodobě vévodí, má diplom z vysoké školy více než každý druhý.

Dobrou uplatnitelnost vysokoškoláků potvrzují i průzkumy Masarykovy univerzity. Více než polovina absolventů Muni z posledních let má práci už v době státnic a ti zbývající ji v průměru najdou během čtyři a půl měsíce, poprvé typicky Brně. V loňském roce přitom 80 procent čerstvých absolventů označilo získávání práce jako snadné.

„S uplatněním jsem nikdy neměla problém,“ říká absolventka žurnalistiky a psychologie Beata Holá. „Velký podíl na tom mělo, že jsem byla vždycky do všeho hr a nečekala jsem, až mi někdo položí na stůl nabídku snů. V oboru jsem pracovala už od prváku,“ popisuje svůj přístup talentová koučka, jejíž první práce se točily kolem novinařiny. Později se ucházela o práci v oblasti psychologie ve Vídni, ale komplikace s pracovním povolením ji zavály do oblasti vzdělávání dospělých a posléze k talent managementu.

Nástupní platy uváděli loňští absolventi Muni v průměru přes 28 tisíc korun hrubého. Jsou zde ale velké mezifakultní rozdíly. Na nejvyšší platy v prvním zaměstnání dosáhnou informatici, kteří aktuálně dostávají přes 40 tisíc korun měsíčně. Na nejnižších částkách kolem 20 tisíc naopak startují právníci, kterým ale ohodnocení výrazně roste po několika letech v praxi.

Zprávy OECD vyzdvihují také přínos vzdělání i po jiných než finančních stránkách, a to jak pro konkrétního člověka, tak pro společnost jako celek. „Lidé s vyšším dosaženým vzděláním častěji uvádějí, že jsou zdraví, podílejí se na dobrovolných aktivitách, věří ostatním a myslí si, že mohou ovlivnit vládu,“ píše se v reportech.

Masarykova univerzita | Masaryk university