Bareš: Na navýšení počtu mediků chybí peníze

Od února příštího roku by měl funkci děkana Lékařské fakulty MU nově zastávat současný prorektor pro akademické záležitosti, neurolog Martin Bareš. Při květnové volbě ho podpořilo všech 32 přítomných členů akademického senátu fakulty. Do funkce ho ještě musí jmenovat rektor. Největší výzvou je podle něj vypořádat se s nedostatečným financováním výuky lékařů ze strany státu a s velkým počtem studentů připadajících v průměru na pedagogy.

Proč jste se rozhodl kandidovat na pozici děkana lékařské fakulty?
Hlavním motivem byl posun v akademické kariéře, jsem ve věku, kdy jsem připraven čelit novým životním výzvám a v nelehkém období, které lékařskou fakultu čeká, nabídnout svůj pohled a um. Šestým rokem jsem prorektor a myslím, že mohu fakultě přinést zkušenosti nejen z vrcholového vedení univerzity, ale i z několika svých zahraničních pobytů. Děkan má navíc, na rozdíl od prorektora, také přímé pravomoci v oblasti personální politiky.

S nástupem na post děkana ukončíte své působení jako prorektor. Budete omezovat i další činnosti?
Funkci děkana vnímám jako silně manažerskou a nehodlám ji kombinovat s dalšími funkcemi. Opustím tedy i místo zástupce přednosty neurologické kliniky pro vědu a výzkum a ještě víc než doposud utlumím svou výzkumnou činnost. Ponechám si jen jeden a půl klinického dne v neurologické ambulanci na klinice, vedení doktorandů a výuku.

Co vás v nové roli čeká?
Fakulta se už teď potýká s řadou problémů, je dlouhodobě podfinancovaná, musí se přizpůsobit klesajícímu počtu a znalostem středoškoláků a musí také nadále vybírat kvalitní studenty, protože ze studentů lékařské fakulty se stávají naši lékaři, sestry, další zdravotnický personál. Na práci současného vedení fakulty navážu v oblasti restrukturalizace výuky, která bude souviset i s nově získaným projektem z Evropského sociálního fondu na vybudování simulačního komplexu Masarykovy univerzity, tedy jakési cvičné nemocnice, v areálu kampusu. Nabídnout chci i nové věci, jako je změna praktické výuky zaměřená na rozvoj dovedností, větší internacionalizace fakulty nebo snaha o změnu personální politiky tak, abychom snížili přetížení učitelů.

Změna praktické výuky souvisí s problémem, že studentů je často na stáži na klinice příliš mnoho naráz. Jak to chcete řešit?
Rád bych rozšířil výuku v čase a prostoru. Znamená to tedy přesunout část praxí do odpoledních hodin, případně nočních stáží a také zkusit domluvit výuku i v jiných zdravotnických zařízeních, než jsou fakultní nemocnice. Nabízejí se třeba krajské nemocnice, kde už existuje memorandum o spolupráci s Jihomoravským krajem.

V teoretických a preklinických oborech jsou učitelé také přetížení. Zvolíte podobné řešení?
Tady bohužel zlepšení situace úzce souvisí s financováním. Stát nám dává na studenta méně prostředků, než tvoří náklady na výuku, a současná situace je taková, že výuka českých studentů je ztrátová. Ročně ji dotujeme asi osmdesáti miliony korun z anglických studijních programů. Pokud se tedy nezmění financování lékařských fakult, určitě nebudeme navyšovat počty studentů v českých programech. Při zaměření se na výběr kvalitních studentů bychom naopak mohli počty i o něco snížit, což by prospělo i studijní úspěšnosti. Akademici jsou přetížení, učitelů je málo a jsou bohužel významně hůře placeni, než jejich kolegové lékaři s úvazkem ve fakultní nemocnici. Nůžky mezi zdravotnictvím a školstvím alespoň pro oblast lékařské fakulty se rozevřely v náš neprospěch.

Ve svém programovém prohlášení zdůrazňujete také internacionalizaci. Jak ji chcete rozvíjet?
V ideálním případě, k němuž bychom se měli rychle přibližovat, by bylo žádoucí, aby každý student či studentka absolvoval během svého studia minimálně měsíční pobyt v zahraničí. Přínos vidím v tom, že získají zkušenost s životem v jiné zemi, s jiným systémem vzdělávání nebo zdravotnictví, vyzkouší si odlišný systém komunikace. To je samozřejmě jen jedna část snahy o větší internacionalizaci fakulty. Dalším bodem jsou zahraniční akademičtí pracovníci, kterých je na lékařské fakultě, ve srovnání s ostatními fakultami Masarykovy univerzity, nejméně. Chtěl bych jejich počty navýšit, a to především v teoretických oborech a ve výzkumu.

Připravujete nějaké novinky také v oblasti výzkumu?
Jsme sice profesní fakulta, nicméně také vědecký výkon se významně podílí na našem financování a tvoří až pětadvacet procent všech příjmů. Musíme jej samozřejmě rozvíjet i proto, abychom si udrželi kvalitní a mezinárodně srovnatelnou úroveň tvůrčí činnosti, která je spjata s kvalitou výuky, ale také jejím financováním. Pokud začne platit nová metodika hodnocení vědy, bude to znamenat velký tlak na vědeckou excelenci, kterou chci podpořit mimo jiné přilákáním zahraničních pracovníků do výzkumu, mezioborovou spoluprací a také podporou juniorských grantů.

Promítnou se vaše plány s fakultou také do týmu proděkanů?
Čeká nás výstavba simulačního komplexu, reakreditace všech oborů, rád bych se také víc věnoval studentům, a přestože to bude větší ekonomická zátěž, chci počet proděkanů zvýšit. Tým by měl mít okolo devíti lidí, podobně jako na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, která je velikostí srovnatelná s naší fakultou (Lékařská fakulta MU má v současnosti sedm proděkanů; pozn. redakce). Část současného týmu obměním, například proděkankou pro obor zubního lékařství by se nově měla stát profesorka Izakovičová-Hollá, která již předběžně souhlasila. Ze současného vedení fakulty bych rád pokračoval ve spolupráci s profesorkou Kateřinou Kaňkovou, která se velmi osvědčila v oblasti přijímacího řízení a preklinické výuky. Zvažuji také novou funkci proděkana pro záležitosti studentů, který by se zaměřil na oblast stipendií a studijních stáží, studijní proděkani budou mít mnoho svých povinností s reorganizací výuky.

Chcete prosadit i nějaké změny v bohunickém kampusu?
Nejen výukou a vědou jsou studenti a akademici živi. Myslím, že jsme to dlouhou dobu nevnímali a bylo by dobré podívat se, jak žijí zahraniční univerzity a kampusy, a zkultivovat naše prostředí například venkovními úpravami, ale také zajímavými akcemi. Ve spolupráci s ostatními fakultami sídlícími v kampusu bychom mohli pořádat setkávání studentů a akademiků, například grilování, koncerty, nebo rozvíjet sportovní aktivity. V podstatě všechny kampusové fakulty budou mít od počátku příštího roku nová vedení, takže se otevírá příležitost řešit spolu nejen využití prostor či nové aktivity, ale také spolupráci ve výuce a výzkumu.

Masarykova univerzita | Masaryk university