Rektoři vysokých škol se bouří kvůli klesajícímu rozpočtu

Buď navýšení rozpočtu, nebo protesty. Tak jsou nyní rozložené karty ve hře o financování českých veřejných vysokých škol v příštím roce. Vlnu nevole zvedlo nesplnění slibů současné vlády řešit dlouhodobé podfinancování této oblasti, píše magazín vysokých škol Universitas.

Ministr financí Ivan Pilný minulý týden rektory ujistil, že se bude snažit zohlednit požadavky vysokých škol při sestavování rozpočtu. Priorita je to také pro nově jmenovaného ministra školství Stanislava Štecha, který chce jednat o pětimiliardovém navýšení. Pokud se tak ale nestane, nevylučují představitelé vysokého školství ani protestní akce.

Současný návrh státního rozpočtu počítá s navýšením běžných výdajů o 100 milionů korun proti loňskému roku. Bývalá ministryně školství Kateřina Valachová přitom chtěla zvýšit financování o 4,5 miliardy korun. Podobu rozpočtu odmítla jak Česká konference rektorů, tak na svém čtvrtečním zasedání předsednictvo Rady vysokých škol.

„Rektoři veřejných vysokých škol se obrátili na premiéra se silným apelem o nápravu té situace. Budeme vyčkávat během léta, kdy budou probíhat jednání o konečné podobě státního rozpočtu, ale v případě nezměněného stavu se představitelé vysokých škol setkají počátkem září, aby jednali o dalších krocích,“ cituje magazín Universitas rektora Masarykovy univerzity Mikuláše Beka. Rektor tvrdí, že pokud jde o vztah k vysokým školám, nedokázala tato vláda během svého funkčního období v době ekonomického růstu přidat nic do rozpočtu vysokých škol.

Výdaje státního rozpočtu na vysoké školy z dlouhodobého hlediska klesají. V roce 2009 činily 24,6 miliardy korun a do roku stále 2012 klesaly, a to až na úroveň 21,2 miliardy korun. Následovalo mírné zvýšení výdajů a od roku 2013 počítaly státní rozpočty vždy s poklesem. V roce 2016 činily plánované výdaje 20,3 miliardy korun a zvedly se zhruba o miliardu až po dorovnání z rozpočtu ministerstva školství.

Masarykova univerzita | Masaryk university