Trilobiti, orchideje i cikády. Botanici představují neznámé Hády

Brněnský lom Hády. Lokalita známá především pro nepřehlédnutelný televizní vysílač, který se tyčí nad obrovskou holou skálou viditelnou ze všech koutů Brna. Kopec s výhledem na celé město si oblíbili i studenti, kteří sem chodí stejně často jako na Palackého vrch, Stránskou skálu či Kraví Horu. Jen málo návštěvníků ale ví, že Hády nabízejí mnohem více než krásný rozhled a plácky, kde se dá rozložit deka a rozjímat u dobrého pití.

Čekali byste, že na území Brna narazíte na trilobity, vzácné orchideje, cikády nebo kudlanku nábožnou? Pokud se při cestě na vrchol Hádů rozhlédnete, můžete je najít. Odborníci z Přírodovědecké fakulty MU pravidelně každé jaro provádějí zájemce po bývalých vápencových lomech, aby upozornili na unikátnost lokality.

“Co do počtu rostlin patří Hády mezi nejrozmanitější v celé republice. Najdeme tu 600 druhů rostlin, z nichž čtvrtina patří na Červený seznam ohrožených druhů,“ začíná své vyprávění o neznámých Hádech botanik Pavel Veselý.

Kulturní step na jižních svazích Hádů byla cennou botanickou i zoologickou lokalitou už v 19. století. Pro archeology je známá jako místo fosílií v jurských a devonských vápencích. Velkou ránu zasadila oblasti intenzivní těžba kamene ve dvacátém století, kvůli které zmizela polovina botanicky cenného svahu. Dnes těžbu připomíná známá hádecká skála, která je 80 metrů široká a několik set metrů dlouhá.

Biologové z Masarykovy univerzity se ve spolupráci s Českým svazem ochránců přírody snaží vzácnou přírodu na Hádech zachovat. Pomocí Pozemkového spolku Hády od roku 2011 pracují na přírodní revitalizaci vytěžených částí území a zajišťují ochranu lokality.

Kromě toho také provozují lamacentrum v bývalém lomu Džungle. „Jedním ze zakládajících členů tohoto spolku byl před lety Lubomír Tichý, který působí na ústavu botaniky a zoologie,“ vysvětluje vznik spolupráce Veselý.

Kvůli zásahu těžařů vyhynuly v hádecké přírodě některé vzácné druhy rostlin, například orchidej jazýček východní, která tím definitivně zmizela z české přírody. Z živočichů tu vyhynula kriticky ohrožená pakudlanka jižní, kterou nyní najdeme pouze na dvou místech na jižní Moravě.

Mnohé druhy se ale podařilo ochránit. „Je tu například hadinec červený, kterému v České republice i okolních státech hrozí úplné vymizení,“ upozorňuje Veselý na bylinu s krvavě červenými květy ve velkém hroznu.

Nepřehlédnutelná je také metr vysoká rostlina s citrónovou vůní a růžovými květy. „V žádném případě se jí nedotýkejte! Je to třemdava bílá, která dokáže bolestivě popálit,“ varuje Veselý.

Dodává, že rostlina obsahuje silice citlivé na ultrafialové záření, které na kůži způsobí puchýře a jizvy. Po horkém dni může rostlina dokonce samovolně vzplanout, díky čemuž se jí přezdívá ohnivý keř.

Těžba na Hádech definitivně skončila na sklonku roku 1997. V následujících letech začaly rekultivační práce. Některé byly v souladu s přírodou jiné ne. „Lom Džungle byl zavezený dvaceti metry stavební suti a zahrnutý hlínou a ledabyle osázený dřevinami. To je špatná rekultivace," upozorňuje Veselý. Většina výsadby totiž krátce poté uhynula, protože pro daný typ půdy nebyla vhodná.

Přírodně nejcennější lokalita na Hádech Růženin lom byla naštěstí před necitlivou rekultivací ochráněná. „Rostou tu vzácné orchideje, například prstnatec. Díky tomu se podařilo dohodnout s vlastníkem pozemku Česko-moravským cementem na rekultivaci v souladu s přírodou,“ vysvětluje Veselý.

Dno Růženina lomu bylo při rekultivaci překryté vrstvičkou zeminy a štěrku, do které se vysela semínka z okolních lesostepních lokalit. Dále se rozšířila stávající jezírka a mokřiny, kde nyní žijí vzácní živočichové jako je chřástal vodní, užovka obojková či vážky.

„Vidíme, že chránit lom má cenu, protože se uchová biotop vzácných rostlin a živočichů. Nemělo by se proto rekultivovat zavážením,“ říká Veselý. Díky citlivé rekultivaci dnes roste v Růženině lomu třicet druhů květin z Červeného seznamu ohrožených druhů.

Přesto, že těžební stroje už rostliny neohrozí, jsou stále v nebezpečí. Růženin lom si oblíbili nudisté a další rekreanti, kteří kosmetickými prostředky narušují přirozené prostředí v jezírkách a jejich samočisticí schopnost. A často sem chodí i pejskaři. „Někteří po svých psech neuklízejí. Půda se tím hnojí a to rostlinám samozřejmě škodí, protože narušuje rovnováhu v půdě,“ vysvětluje Veselý.

Odborníci pořádají exkurze pravidelně na jaře. „Dříve bývaly dvakrát ročně, ale podzimní termín jsme od loňska vypustili, protože návštěvníci více ocení rozkvetlou stráň než suchou step. Samozřejmě pro větší skupinu není problém exkurzi udělat zvlášť v kterémkoliv období," upřesňuje Veselý.

Masarykova univerzita | Masaryk university