Do Brna se sjedou manažeři stanic v Antarktidě. Řeší drony a co s odpady

Těžká sněžná technika bude pár dní stát před brněnským hotelem International. Na první pohled nelogický letní výjev má svoje opodstatnění. Od neděle 30. července do středy 2. srpna tady totiž polární badatelé z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity hostí manažery všech národních vědeckých programů a tedy i všech polárních stanic, na kterých se zkoumá Antarktida. Jestli se v Antarktidě bude příští rok něco významného dít, rozhodne se o tom právě na těchto jednáních.

Česká republika je jednou ze třiceti zemí světa, jejíž vědci v Antarktidě soustavně pracují. Daří se to hlavně díky stanici Johana Gregora Mendela, jejíž provoz financuje ministerstvo školství skrze projekt CzechPolar2 a vlastní ji Masarykova univerzita.

Přírodovědecká fakulta je díky výzkumným výsledkům svých badatelů od roku 2013 členem výboru manažerů všech národních antarktických programů (Council of Managers of National Antarctic Programmes, COMNAP). A právě oni se na jižní Moravu sjíždí.

Pro univerzitní badatele je to výjimečná událost. „Mítink tady proběhne letos poprvé a na dlouhou dobu naposledy, neboť národní programy se v pořádání zasedání střídají,“ upozornil Pavel Kapler, český reprezentant ve výboru a současně manažer univerzitní antarktické stanice.

Zástupci jednotlivých zemí budou řešit rozvoj a fungování stanic a obecně to, kam se bude vědecký život na zamrzlém kontinentu posunovat. Hodně se budou věnovat využití dronů, obnovitelných zdrojů energie a dalších nových technologií a nakládání s odpady, které na místě vědci chtě nechtě produkují.

„Bude se diskutovat o návrhu zákona o provozu dronů v Antarktidě, mají totiž vzniknout aspoň nějaká pravidla, k jejichž dodržování se všichni zavážou,“ nastínil Kapler. Výzkumníci drony potřebují například k monitorování rozlohy ledovců, oblastí s vegetací či kolonií živočichů. Jejich používání ale nemůže být dlouhodobě neregulované. Drobná létající zařízení totiž můžou rušit třeba život místních tučňáků.

Důležitou otázkou, na kterou se manažeři stanic mimo jiné také soustřeďují, je doprava do Antarktidy a také z ní. Protože počasí na jižním cípu Země bývá nevyzpytatelné, musí se naučit předvídat všechny možnosti a dopředu zajistit, že vědce z místa vždycky někdo dopraví.

V průběhu zasedání dojde také k pomyslnému střídání stráží. Zakladatel české stanice Pavel Prošek odchází do důchodu, a tak předá symbolicky vedení českého vědeckého programu svému nástupci Danielu Nývltovi.

Masarykova univerzita | Masaryk university