online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Masarykova univerzita si polepšila v žebříčcích. Jak fungují?

Zajímavé je nejen výsledné pořadí, ale také výsledky v jednotlivých ukazatelích, které odráží strategické cíle Masarykovy univerzity.

Meziroční zlepšení v mezinárodním hodnocení zaznamenala letos Masarykova univerzita, a to jak v žebříčku Times Higher Education (THE), tak v Quacquarelli Symonds (QS).

„V obou jsme se vrátili mezi první šestistovku nejlepších světových univerzit, zlepšujeme se téměř ve všech sledovaných ukazatelích,“ okomentovala letošní hodnocení ředitelka pro strategii Šárka Řehořová.

Do obou žebříčků zasílá univerzita potřebná data, aby znala svou pozici ve světové konkurenci. „Uvedené žebříčky jsou postavené na obecně respektovaných měřitelných indikátorech kvality, jako je například počet studentů na učitele nebo citovanost vědeckých prací. Žebříček Quacquarelli Symonds je rovnocennější co do hodnocení vzdělávání a vědeckého výkonu, žebříček Times Higher Education je svými indikátory více soustředěný na vědu,“ přiblížila hlavní rozdíly mezi oběma hodnoceními Řehořová.

V QS se letos Muni umístila na 551. až 600. místě a je v něm třetí nejlépe hodnocenou českou univerzitou. V žebříčku THE se meziročně posunula mezi školy na 501. až 600. pozici a v rámci České republiky jí poprvé patří druhé místo, které již s žádnou jinou školou nesdílí (v předchozím roce sdílela druhé místo s dalšími čtyřmi českými univerzitami).

„Díky těmto žebříčkům zná univerzita alespoň rámcově svou mezinárodní pozici. Je potřeba k nim ale přistupovat i s určitou obezřetností. Můžeme se v jednotlivých ukazatelích zlepšovat, ale pokud se zlepší i ostatní, nemusí se to projevit lepším umístěním naší univerzity,“ přiblížila jedno z úskalí hodnocení Řehořová.

Univerzitu proto nezajímá jenom výsledné pořadí, ale i výsledky v jednotlivých ukazatelích, které odráží strategické cíle školy. „Zároveň je třeba mít na paměti, že školy, které spolu soutěží, jsou svázány s odlišnými vysokoškolskými systémy svých zemí a ty mají přirozeně vliv na řadu parametrů, zejména na ty, co přímo souvisí s financováním,“ dodává Řehořová.

Umístění, a tedy viditelnost mezi světovou konkurencí může být přínosem zejména pro internacionalizaci univerzity. Například zahraniční pracovníci zvažující pracovní působení na jiné instituci díky tomuto benchmarku orientačně ví, jak si která instituce globálně stojí.

Na základě čeho se hodnotí

V QS tvoří 40 procent hodnocení takzvané akademické peer review, tedy reputace, kterou má škola v akademické sféře, po dvaceti procentech mají indikátory počtu studentů připadajících na učitele a citace připadající na akademického a vědeckovýzkumného pracovníka. Deset procent pak tvoří zpětná vazba od zaměstnavatelů.

Žebříček THE je komplikovanější, obecně hodnotí pět kategorií, a to vzdělávání, výzkum, citovanost, příjmy z aplikační sféry a internacionalizaci. Indikátor citací má váhu 30 procent, zhruba třetinu pak tvoří výuka a podobně výzkum.

Tyto kategorie se ale dělí na další indikátory, jako je prestiž ve vzdělávání či výzkumu, počet absolvovaných doktorských studií na akademického pracovníka nebo počet vědeckých publikací. Zohledňují se také příjmy univerzity, a to jak institucionální, tak z výzkumu. Celkově je žebříček postaven na třinácti ukazatelích.

„V Times Higher Education dosahujeme v našem hodnocení nejlepšího výsledku u podílu zahraničních studentů, podílu publikací se zahraničním spoluautorem a ve výši příjmů na výzkum na akademického pracovníka. Nejnižší výsledek máme v oblasti reputací,“ komentuje Řehořová.

I když může univerzita zlepšovat řadu věcí ryze vlastním úsilím, u některých to jde obtížněji kvůli vnějším podmínkám. Jde například o počty studentů na učitele, kde jsou české školy do jisté míry omezeny způsobem financování ze státního rozpočtu. A například v oblasti reputací, tedy akademického či podnikového peer review, to jde nepřímo a je třeba dlouhodobé úsilí. „Tento ukazatel vzniká tak, že zadavatelé žebříčků obešlou desítky tisíc akademiků nebo firem ve světě s požadavkem, aby uvedli nejprestižnější univerzity ze svého regionu a oboru,“ vysvětlila Ivana Gerlová z odboru pro strategii.

Podle jejích slov v tomto může nepřímo pomoci i zlepšování ukazatelů citovanosti a otevřenost univerzity k zahraničí. „Jestliže budou naši akademici ještě více spolupracovat se zahraničními kolegy a když budeme přijímat více akademických pracovníků či doktorandů odjinud, mohou nás tito lidé pak častěji v průzkumech uvádět,“ podotkla Gerlová.

Masarykova univerzita | Masaryk university