Je lež jen jiný názor? Odborníci diskutovali o regulací médií

Politici bavící se jen s vlastními nebo spřátelenými médii, pro svou ekonomickou nevýhodnost zmenšené redakce, média veřejné služby urputně bránící svou holou existenci. I tak by podle Erika Taberyho, šéfredaktora týdeníku Respekt, mohla vypadat blízká budoucnost.

O tom, jak se dají regulovat média a jestli je to správné, hovořil s dalšími hosty ve čtvrtek 30. listopadu na konferenci Regulace médií na Fakultě sociálních studií MU. Pořádal ji Mezinárodní politologický ústav MU.

Tabery ve svém příspěvku upozornil na méně sledovaný vztah médií k veřejnosti. „Důležité je, pro koho je obsah tvořen. Může se stát, že média budou pouze byznysem a neponesou společenskou zodpovědnost. Vždyť už teď někteří novináři nepíší články, ale produkty,“ upozorňoval.

Základní povinnost médií, tedy informování a spolu s ním i investigace, se podle Taberyho propadá do černé díry. „Lidé médiím nevěří. Spíš na ně nadávají, a proto brzy nebudou informace vyžadovat. Musím se stále vypořádávat se sílícím hlasem, že lež je jiný názor. A že média by měla dávat prostor, nikoli informovat,“ řekl Tabery.

Za řečnickým pultem se objevila i doktorandka Monika Hanych z Právnické fakulty MU, která představila několik případů regulace projevů na sociálních sítí. „Sociální sítě reagují většinou až na podnět a stížnosti uživatelů. Shoda na rychlém a strojovém stahování obsahu je zatím pouze u dětské pornografie. Například u projevů rasové nebo náboženské nenávisti totiž stroje nerozpoznají kontext,“ zmínila Hanych.

Podle ní jsou sociální sítě nečitelné, protože uživatelé nevidí do jejich vnitřních pravidel. A platformám jako Facebook nebo Twitter primárně nejde o správnost informací. „Nejvíce regulují obsah sociálních sítí nedemokratické země. Mohou totiž pohrozit tím, že přístup na platformy úplně zakážou. Tím by ale vlastníci přišli o zisk, a proto se podvolí,“ vysvětlovala Hanych.

V diskuzi Tabery zmínil i to, že veřejnost by měla být tím hlavním regulátorem obsahu. Lež a manipulace má ale podle něj v českém prostředí silnější energii. „Potřebujeme obnovit společenskou smlouvu mezi médii a veřejností, tedy vyjasnit si úkoly a očekávání. A pak hledat pravdu,“ dodal.

Se svými příspěvky z oblasti mediálních zákonů vystoupili také Karel Šimka, Aleš Rozehnal a Ondřej Moravec. Loňský výzkum, do nějž zapojil pražské studenty žurnalistiky, představil právník a bývalý novinář Tomáš Němeček. Společně s vysokoškoláky zkoumal vliv Andreje Babiše na obsah tištěných deníků Mladá fronta Dnes a Lidové noviny.

O polarizované společnosti a médiích hovořil vedoucí katedry mediálních studií a žurnalistiky Jakub Macek. Olga Pouperová se pak v závěrečném bloku konference věnovala veřejnoprávním médiím a jejich vztahu ke státu.

Konferenci Regulace médií navštívilo asi sto padesát posluchačů - kromě studentů, akademiků a členů advokátní komory také třeba ombudsmanka Anna Šabatová nebo senátorka Eliška Wagnerová. Mezinárodní politologický ústav pořádá podobné konference na univerzitě už dvacet tři let. Studentská sekce institutu jako doplněk vysílala film Vládneme, nerušit.

Masarykova univerzita | Masaryk university