Vědecké zajímavosti roku 2017. Co nás i vás nejvíc zaujalo

Rok 2017 je definitivně minulostí a je čas bilancovat. I my jako redaktoři vědecko-populárního portálu Masarykovy univerzity jsme se ohlédli a vybrali jsme pro vás z našeho obsahu témata, která jste vy čtenáři nejvíc četli nebo která nám samotným přišla zásadní a přelomová.

(Odkazy na celé články najdete pod nadpisy jednotlivých témat.)

Neomezené možnosti ztěžují mladým lidem životní volby
Pět let studovali psychologové Masarykovy univerzity generaci dospívajících Čechů, kteří čelí předsudkům, že jsou líní a odmítají zodpovědnost. Ukazuje se ale, že oni spíš jen řeší složitější situace, v nichž se jejich předchůdci neocitali. „Když má člověk mnoho možností, má zároveň spoustu nejistot a nejasností a obtížněji se mu rozhoduje,“ vysvětluje Petr Macek, vedoucí Institutu výzkumu dětí, mládeže a rodiny na Fakultě sociálních studií MU, co stojí za opožděným nástupem do práce nebo vstupem do manželství. Na správnou volbu je zkrátka potřeba víc času.

Jedno z nejrozsáhlejších děl o češtině je zdarma online
Téměř dvě stovky českých a zahraničních lingvistů se pět let podílely na přípravě Nového encyklopedického slovníku češtiny. Výsledkem je bezmála 1600 hesel vysvětlujících přes 7000 lingvistických pojmů – od fonetiky a lexikologie přes dialektologii a etymologii až po moderní mezioborové disciplíny, jako je počítačová lingvistika nebo sociolingvistika. Fun fact: Používáte Google Translate? Přečtěte si, jak funguje strojový překlad.

Náchylnost k depresím vzniká už v těhotenství
Stres, kterému je vystavena těhotná žena, se může u jejího potomka projevit větší náchylností k depresím. Silně stresující události v životě budoucí matky jako rozvod, smrt manžela či přemýšlení o interrupci totiž způsobují u dětí úbytek šedé hmoty mozkové v oblastech, které jsou spojené s rozvojem depresí. Potvrdil to výzkum Ceitecu Masarykovy univerzity zaměřený na vliv prenatálního stresu na vývoj mozku potomků. Fun fact: Lékaři už ví i to, jak spočítat stres.

Víte, jak funguje LCD displej?

Oblíbili jste si populárně-naučný seriál Badatelna? Více než 30 dílů může najít na Youtube, nebo se tady podívat na náš oblíbený z loňského roku, kde jsme se podívali útrob LCD displeje.

Mladý vědec objevil záměnu v historii Lucemburků
Královský rod Lucemburků zahrnující i nejvýznamnějšího českého panovníka Karla IV. je oprávněně objektem velkého zájmu historiků. Zdálo by se, že se o nich už všechno ví. Doktorand Filozofické fakulty MU Ondřej Schmidt ale dokázal, že to není pravda. Objevil staletí starou záměnu ve výkladu života dvou panovníkových synovců. Jeho bratr Jan Jindřich měl totiž mimo jiné syna Jan Soběslav, a k tomu levobočka, jenž dostal také jméno Jan a jehož současníci znali s přídomkem „z Moravy“. Fun fact: Věděli jste, že se můžete v humanitních vědách vzdělávat zdarma v online kurzech?

Látka EHMC v opalovacích krémech může poškozovat DNA
Aktivní látka ethylhexyl metoxycinamát se zkratkou EHMC, kterou obsahují některé opalovací krémy i další výrobky denní péče, není pod vlivem ultrafialového záření stabilní a v přeměněné formě může poškozovat DNA buněk člověka. S tímto zásadním zjištěním přišli odborníci z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (Recetox) Masarykovy univerzity. Uvedli nicméně, že především v opalovacích krémech se látka postupně přestává používat.

Víte, jak se dá doma změřit rychlost světla

Dala by se rychlost světla změřit v domácích podmínkách, když se to nepodařilo takovému velikánovi, jako byl Galileo Galilei? Odpověď je kupodivu kladná. Stačí k tomu tabulka čokolády nebo balení toustového chleba, pravítko a mikrovlnná trouba... Začtěte se do podrobného článku nebo se podívejte na video.

Psychologii čeká velký úklid. Hodně se změní
Když Zbyněk Vybíral mluví o svém oboru, je cítit, že mu na něm opravdu záleží. Ať už je řeč o neseriózních psychoterapeutických postupech nebo o populárním zjednodušování psychologie, dává najevo, že jeho mysl je otevřená, ale že je potřeba ve věcech udělat pořádek. I proto se dlouholetý vedoucí katedry psychologie na Fakultě sociálních studií MU věnuje kritice své disciplíny. Věří, že psychologie je na to už zralá. Víc se dozvíte v rozhovoru.

Genetika odkrývá historii příjmení i původ Moravanů
Genetické pozadí hlavně moravských příjmení mapuje ve svém výzkumu genealog Martin Kotačka z Filozofické fakulty MU. Podle písemných zápisů se sice dají vytvořit rodokmeny, jenže genetika umí odhalit i to, na co jsou matriky krátké. Konkrétně v tomto případě naznačuje, odkud opravdu přišli předchůdci dnešních obyvatel Uherskohradišťska. Fun fact: Příjmení se díky různým databázím dá dneska už celkem přesně předpovědět podle DNA.

Baron Trenck opustil po staletích hrobku. Vědci ho zrentgenovali
Po 268 letech nerušeného odpočinku mumie barona Františka Trencka poprvé opustila prostory Kapucínské hrobky v Brně. Ostatky slavného barona převezeny do Fakultní nemocnice Brno a podrobně naskenovány. Hlavním cílem projektu je zjistit stav zachovalosti mumie a pokusit se zodpovědět některé z otázek a legend, které se k této historické osobnosti pojí. Fun fact: Trenckovi se při té příležitosti vrátil ztracený prst levé ruky.

Víte, co jsme podle DNA zdědili po neandrtálcích?
Dnes již spolehlivě víme, že jsme se s neandrtálci v naší minulosti křížili a vzájemně jsme se obohatili o některé sekvence genetické informace. Tyto sekvence nám zřejmě umožnily lépe se přizpůsobit a přežít nepříznivé podmínky, se kterými jsme se museli vyrovnat v Asii a především pak v Evropě poté, co jsme migrovali z Afriky, kde jsme se jako moderní lidé zrodili. Fun fact: Věděli jste, že modré oči existují jen v původem evropské populaci?

Lidé mají předsudky vůči ateistům. I když jsou sami nevěřící
K náboženské víře se při posledním sčítání lidu přihlásila pětina Čechů a Češek. Zdá se, že víra opravdu není výrazný národní rys. Přesto si Češi stejně jako zástupci jiných národů myslí, že špatných činů jsou spíš schopní dopustit se lidé nevěřící než věřící. Mezinárodní studie naznačuje, že lidé mají výraznou tendenci pokládat mezi víru a morálku rovnítko. Fun fact: Nedávná zjištění ukázala, že civilizace zřejmě utvářel strach z bohů.

Revoluční objev v sexuálním životě pavouků
Samci pavouků při kopulaci jen slepě nešátrají kolem samičích pohlavních otvorů, ale jsou schopni detekovat nejrůznější informace, zjistili vědci z Přírodovědecké fakulty MU. Jaké? Třeba to, jaký je věk samice a jestli už měla sexuálního partnera. Obecně totiž samci dávají přednost mladším a dosud nespářeným samicím.

Masarykova univerzita | Masaryk university