online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Vědci s lékaři lépe pochopili vznik leukémií

Práce, v níž mám přístup ke klinickým údajům, je hodně zajímavá. Mohu vidět, že to, co dělám, má reálný dopad na pacienty, říká Zdeňka Kosařová.

Jak komplikované je onemocnění akutní myeloidní leukémie, zkoumá už několik let tým vědců a lékařů z Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice Brno. Chování tohoto velmi závažného nádorového onemocnění, které postihuje krvetvorné buňky, lépe poznávají díky takzvaným myším modelům – tedy laboratorním myším.

Práci doktorandky Zdeňky Kosařové i celého týmu na tomto výzkumu nyní ocenila Americká hematologická asociace, na jejímž prosincovém kongresu, který je nejprestižnějším setkáním hematologů v celosvětovém měřítku, studentka výsledky studie prezentovala.

Každoročně léčí odborníci z fakultní nemocnice přes sto pacientů s akutní myeloidní leukémií. Zhruba třicet procent nereaguje na léčbu a u další části pacientů se nemoc vrací. Odhalit důvody odolnosti vůči chemoterapii nebo příčiny návratu pomáhají vědcům mimo jiné myší modely.

„Díky technikám sekvenace genomu, která nám umožňuje přečíst genetickou informaci nádorových buněk, už dnes víme, že nádory jsou vlastně souborem celé řady klonů rakovinných buněk, které se liší svým chováním, a rozdílně tak reagují na léčbu. Novou možností výzkumu je aplikace nádorových buněk pacienta do myších modelů s potlačenou imunitou, v nichž se leukemické buňky vyvíjejí rychleji a pomáhají nám odhalit vývoj této nemoci u konkrétního člověka,“ uvedl Zdeněk Ráčil, který tým vede.

Odborníci srovnávají, jak se nemoc vyvíjí u pacienta a jak v modelu. „Ukazuje se, že existují leukemické buňky s určitými mutacemi, které jsou v počátku nemoci u člověka vzhledem k jejich malému množství téměř nezjistitelné, ale u myší přežívají a mají velký růstový potenciál. Velmi pravděpodobně jsou to ty klony, které způsobují návrat onemocnění,“ řekl Ráčil.

Výsledky pětileté studie umožnily identifikovat typy mutací, které jsou pro růst leukémie nezbytné, a ty, které jsou pouze přidružené. „Z těchto dat můžeme zpětně poskládat mozaiku vývoje onemocnění u konkrétních pacientů a výsledkem může být například návrh nové cílené léčby nebo úprava stávajících léčebných postupů,“ přiblížil vědec praktické využití studie.

Práci s myšími modely má na starosti právě Zdeňka Kosařová. Na přírodovědecké fakultě vystudovala molekulární biologii a při zvažování doktorátu hledala nové téma své práce. Už dva roky se tedy věnuje zpracovávání vzorků, analýzám buněčných populací z myší a sekvenování DNA nádorových buněk. „Práce, v níž mám přístup ke klinickým údajům, je hodně zajímavá. Mohu vidět, že to, co dělám, má reálný dopad na pacienty,“ podotkla.

Masarykova univerzita | Masaryk university