Evropské druhy rostlin obsadily svět díky soužití s člověkem

S pomocí člověka se řada druhů rostlin rozšířila ze své původní domoviny do oblastí, kam by se přirozenou cestou nedostala. Mnoho z nich nakonec v novém území zdomácnělo a některé tam působí různé potíže. Úspěšné jsou především proto, že se už v původní vlasti přizpůsobily soužití s člověkem.

Zjistil to mezinárodní tým vědců pod vedením Veroniky KalusovéMilana ChytréhoPřírodovědecké fakulty MUPetra Pyška z Botanického ústavu Akademie věd ČR, kteří se zaměřili na to, které evropské druhy rostlin se šíří ve světě.

Ve výzkumu, který zveřejnil renomovaný časopis PNAS, odborníci srovnávali téměř deset tisíc druhů rostlin ve dvou databázích, na jejichž tvorbě se také podíleli. Jednou byl Přehled evropské vegetace s informacemi o vazbě druhů rostlin na různé typy prostředí a druhou pak databáze GloNAF s údaji o celosvětovém výskytu druhů mimo jejich původní areál.

„Dohledali jsme 2550 evropských druhů, které našly nový domov jinde ve světě. Zjistili jsme, že většina z nich se v Evropě vyskytuje na místech, která výrazně ovlivňuje nebo přímo vytvořil člověk například zemědělskou činností,“ uvedla Kalusová.

Urbanizací a zemědělským využitím krajiny se rozdíly mezi vzdálenými oblastmi planety Země částečně stírají a rostlinám zvyklým na činnost člověka se tak otevírá cesta k obydlení nových oblastí.

Rostliny původem z Evropy se vyskytují v 84 procentech z 843 sledovaných oblastí po celém světě. Mezi nejrozšířenější druhy patří zástupci bylin a trav. Řadě zavlečených druhů se na nových místech začalo dařit a zdomácněly tam. Z rostlin, které se začnou masivně šířit dál, se nicméně stávají takzvané invazní druhy, které často znamenají velké problémy pro místní ekosystémy.

Pro Evropu to může být varování. Trend se totiž obrací. Některé současné studie naznačují, že se na tento kontinent dováží více druhů, než se vyváží jinam. „Pokud se tedy někde zavádí nový druh rostliny, je dobré vědět, zda se ve své domovině vyskytuje planě na člověkem ovlivněných stanovištích. Pokud ano, je potřeba na něj dávat pozor, aby v novém území nezačal svým šířením působit problémy,“ dodala Kalusová.

Masarykova univerzita | Masaryk university