online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Jak jednoduše odhalit začínající demenci

Hana Matějovská Kubešová, přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice Brno.

Projekt časné diagnostiky Alzheimerovy nemoci a dalších neurodegenerativních poruch, který rozvíjí odborníci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity, už zachytil desítky starších lidí s počínajícími poruchami myšlení. Lékaři teď chtějí, aby se stal součástí standardní preventivní prohlídky.

Počínající demence se projevuje různě, člověku se například zmenšuje okruh jeho zájmů, začíná být paranoidní, zapomíná nebo se přestává orientovat v čase, nepamatuje si nejnovější události. Pokud se neléčí, postupuje demence tak rychle, že během tří až čtyř let už nezvládne péči o takto nemocného člověka ani rodina.

Zatímco léky, které zpomalí její průběh a prodlouží samostatnost daného člověka, přijdou na několik stovek měsíčně, péče v sociálním zařízení stojí desítky tisíc korun. Včasné odhalení počínající demence tak nejen zlepší lidem život, ale přinese i velké úspory celé společnosti. To jsou důvody, proč se před několika lety oborníci z lékařské fakulty rozhodli hledat možnost, jak u starších lidí jednoduše a plošně odhalit počínající pokles kognitivních funkcí.

„Prvním impulsem vlastně byla skutečnost, že až třicet procent starších pacientů se dostane do nemocnice jen proto, že udělají chybu v užívání léků. Pokud bychom tedy dokázali brzy odhalit jejich snižující se kognitivní funkce, mohli bychom jim věnovat větší pozornost, a snížit tak riziko, že budou hospitalizováni,“ uvedla Hana Matějovská Kubešová, přednostka Kliniky interní, geriatrie a praktického lékařství Lékařské fakulty MU a Fakultní nemocnice Brno.

Několik let s kolegy hledala podporu u různých úřadů, ale až koncem roku 2016 získali ke spolupráci i zdravotní pojišťovnu a začali s projektem testování prvních příznaků demence. V minulém roce se do něj zapojilo čtyřicet praktických lékařů z Brna a Břeclavska, kteří začali testovat seniory v rámci pravidelné preventivní prohlídky. Jde o prověření kognitivních funkcí, tedy paměti, pozornosti, rychlosti myšlení či schopnosti pochopení informací.

„Aktuálně mohou používat test zvaný Mini-Cog, který spočívá v tom, že se pacientovi přečtou tři podstatná jména vzájemně spolu nesouvisející a dotyčný je vyzván, aby si je zapamatoval. Dále má pacient za úkol nakreslit hodiny ukazující konkrétní čas a po jejich dokončení naučená slova zopakovat. Když to nezvládne, zadá mu lékař ještě jeden test kognitivních schopností, a pokud ani v něm není úspěšný, čeká seniora další vyšetření,“ popsala postup Matějovská Kubešová.

Následné vyšetření ukáže, zda jde o druhotnou demenci způsobenou například depresí, nedostatkem vitamínů nebo špatnou funkcí některých orgánů. Pokud ne, pošle praktický lékař pacienta k dalším specialistům, kteří došetří, zda jde skutečně o počínající demenci, a zahájí příslušnou léčbu.

Od pilotáže do praxe

Doposud praktičtí lékaři v rámci pilotního projektu vyšetřili 875 pacientů, z nichž asi desetina nezvládla test. Dalším došetřením těch, kteří test nezvládli, byla přibližně u třetiny diagnostikována deprese, další třetina měla nižší kognitivní výkon v rámci jiných nemocí a u zbývajících byla potvrzena počínající Alzheimerova demence či jiné neurodegenerativní onemocnění.

Testování, které zdravému člověku zabere asi pět minut, může pomoci všem. Když například nejde o počínající demenci, ale o depresi, léčba antidepresivy zase kognitivní funkce pacienta zlepší. Léčba demence medikamenty ze skupiny kognitiv pak její průběh výrazně zpomalí.

„Demenci se dá také předcházet. Obdobně jako například pro svaly, platí důležité pravidlo – co se v těle nepoužívá, zaniká. Je tedy velmi důležité paměť trénovat a zatěžovat. Například pouze se pasivně dívat na televizi určitě nestačí. Pro trénování paměti je vhodné sledovat vědomostní soutěže, ale třeba i detektivky a aktivně se vybraného pořadu účastnit – odpovídat společně se soutěžícími či přemýšlet společně s detektivy. Důležitá je pro zachování kognitivního výkonu také pravidelná fyzická zátěž nejlépe v přírodě, protože práci mozku příznivě ovlivňuje i vitamín D, který se nejefektivněji aktivuje v těle působením slunečního záření. Za dostatečnou pohybovou aktivitu lze považovat zátěž typu svižné chůze třikrát týdně po dobu půl hodiny,“ podotkla Matějovská Kubešová.

Pilotní projekt poběží ještě letos a v jeho rámci by měli lékaři otestovat několik tisíc starších lidí. „Náš projekt se zalíbil i Společnosti všeobecného lékařství, s níž jsme vypracovali doporučený postup, který poslouží jako podklad pro jednání se zdravotními pojišťovnami. Chtěli bychom totiž, aby se tento test stal jedním ze základních prvků pravidelného preventivního vyšetření, kterým by měl v naší zemi projít každé dva roky každý senior,“ dodala lékařka.

Masarykova univerzita | Masaryk university