online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Mezioborové projekty z Muni řeší šíření náboženství i design léčiv

Lumír Krejčí spolu s kolegy vyvíjel a testoval takzvané inhibitory nukleáz. Nukleázy jsou enzymy, které se podílejí na opravě poškozené DNA.

Jak se šířily náboženské představy a formy chování ve Středomoří zkoumal v uplynulých letech tým sestávající z religionistů, geografů, informatiků a matematiků. Spojení těchto oborů podpořila v roce 2015 spolu s dalšími čtyřmi projekty Grantová agentura Masarykovy univerzity a letos v červnu je pak ohodnotila jako velmi dobré.

První z nich s názvem Generativní historiografie antického Středomoří: Modelování a simulace dynamiky šíření náboženských představ a forem chování vedl Aleš Chalupa z Filozofické fakulty MU a hledal odpovědi na to, jak se šířily egyptské kulty, mithraismus, helénistický judaismus a rané křesťanství ve starověku.

Zapojením formalizovaných metod například kvantifikovali sílu obchodních a politických faktorů, které se podílely na šíření egyptských kultů v Egejském moři, blíže identifikovali období, kdy mohlo rané křesťanství opustit židovskou síť a šířit se samostatně nebo získali data podporující teorii, že pro šíření mithraismu, což byl jeden z pozdně starověkých římských náboženských směrů, byla významná římská vojenská infrastruktura.

Výsledkem projektu hodnoceného nejvyšší známkou A, tedy jako vynikající projekt s výsledky mezinárodního významu, výrazně posouvající vědeckou úroveň zahrnutých oborů, bylo několik odborných studií a článků a také navazují projekt, na nějž získali vědci financování z Grantové agentury ČR.

Druhý projekt s hodnocením A řídil Jiří Damborský, který působí na Přírodovědecké fakultě MU, a společně s kolegy z Ústavu výpočetní techniky MU vyvíjel pokročilé metody studia transportních procesů v bílkovinách a jejich využití při designu léčiv. Vědci se v jeho rámci zabývali návrhem nové metody a softwarového nástroje, který umožňuje studovat, jak se do struktury bílkovin dostávají malé molekuly, které ovlivňují jejich aktivitu. Využívají totiž tunely ve struktuře konkrétní bílkoviny, kterými se dostávají na příslušné místo, kde se poté navážou.

O využití softwaru CaverDock, který vyvinul tým vedený Jiřím Damborským, už projevila zájem mezinárodní farmaceutická firma Novartis.

Vědci se domnívali, že místo a síla této vazby je pro ovlivnění funkce bílkoviny nejdůležitější, ale ukazuje se, že i rychlost vstupu malé molekuly dovnitř či ven ze struktury bílkoviny hraje důležitou roli. Díky novému softwaru CaverDock mohou odborníci provádět rychlé výpočty a dělat takzvaný virtuální screening, tedy sledovat proces ovlivňování bílkovin v krátkém čase u tisíců molekul. O využití software již projevila zájem mezinárodní farmaceutická firma Novartis.

Hodnocení A si odnesl také projekt vedený Lumírem Krejčím z Lékařské fakulty MU, který spolupracoval s kolegy z Přírodovědecké fakulty MU, Fakulty informatiky MU i z Ceitecu. Vyvíjeli a testovali sloučeniny, takzvané inhibitory nukleáz. Nukleázy jsou enzymy, které se podílejí na opravě poškozené DNA. Zablokování tohoto procesu v rakovinných buňkách vede k jejich zničení, a látky blokující činnost nukleáz by tak mohly mít široký potenciál při léčbě celé řady nádorů.

Perspektivu výzkumu dokládá i to, že během projektu začala spolupráce s britskou firmou Artios Pharma, která díky licenční smlouvě využije některé univerzitou patentované sloučeniny k dalšímu výzkumu a vývoji nových léků. Kromě toho vznikly během spolupráce například dva nové softwarové nástroje pro biologické potřeby.

S hodnocením B, které značí dobrý až velmi dobrý projekt s výsledky výrazně přesahujícími průměr výzkumu na univerzitě, odešli ze závěrečné prezentace výsledků dva projekty. První se věnoval determinantům růstu extremismu a populismu v době ekonomické krize a jeho hlavním řešitelem byl Antonín Slaný z Ekonomicko-správní fakulty MU, podíleli se na něm odborníci na politologii, ekonomii, psychologii, sociologii a právní vědy.

Společně hledali faktory, které ovlivňují nárůst volební podpory krajní pravice a levice pozorované především po začátku ekonomické krize v roce 2009. Výzkum ukázal, že ekonomická krize není hlavní příčinou tohoto vývoje, ale fungovala spíše jako spouštěč vnitřního napětí, které ve společnosti nepozorovaně rostlo delší dobu. Pnutí způsobil rychlý technologický pokrok a globalizace, ale nebyly to jediné faktory ovlivňující příklon ke stranám na okrajích politického spektra.

Posledním projektem bylo studium vztahů mezi člověkem, klimatem a vegetací v předindustriální krajině. Spolupráci archeologů a ekologů řídil Michal Hájek z Přírodovědecké fakulty MU. Odborníci se snažili pochopit změny, které vedly ke vzniku dnešní krajiny, její druhové diverzity a struktury lidského osídlení. Projekt integroval dosavadní archeologické a biologické bádání na Muni, které se zabývá změnami krajiny posledních dvou tisíciletí.

Přinesl unikátní datové soubory, které umožňují rekonstrukci změn krajiny jak v okolí raně středověkých aglomerací v nivě dolních toků řek Moravy a Dyje obydlených lidmi již od paleolitu, tak v navazující oblasti Bílých Karpat, která je periferií pravěkého i raně historického osídlení a zároveň se zde vyskytují jedny z druhově nejbohatších lučních ekosystémů na světě. Změny krajiny za posledních dva tisíce let se ukázaly být menší, než se dosud předpokládalo, a souvisely zejména se změnami typu lidských aktivit v krajině, jako je pastva, vypalování či seč. Výraznější změny se projevovaly a od 15. až 17. století.

Masarykova univerzita | Masaryk university