Objev: Jak virus nákazy včelího plodu proniká do buněk

Na začátku 20. století odborníci zjistili, že onemocnění včelího plodu je způsobeno virem, který napadá včelstva po celém světě. Téměř po sto letech se vědcům ze skupiny Pavla Plevky z Ceitecu Masarykovy univerzity ve spolupráci s Antonínem Přidalem z Mendelovy univerzity podařilo určit jeho podrobnou strukturu. Výsledky zveřejnil časopis PNAS vydávaný americkou akademií věd.

„Virus byl popsán už v roce 1917, protože jeho symptomy jsou velmi dobře pozorovatelné. Samy včely čistí úl od nákazy, která postihuje jen kukly. Včely zasažené kukly odstraňují z úlu a ty jsou pak v jeho okolí dobře vidět. Pokud je včelstvo zdravé, tak zasažení tímto virem většinou přežije,“ přiblížila Michaela Procházková z výzkumné skupiny strukturní virologie, která na popisu viru pracovala.

Přestože se už téměř celé století ví, že jde o virové onemocnění, přesnou podobu viru nikdo neznal. „Doposud měly jeho popisy jen malé rozlišení, nám se podařilo dostat až na atomární úroveň a díky tomu jsme objevili na povrchu viru novou strukturu, která je pro jeho rozmnožování v buňkách napadených včel potřebná,“ uvedla Procházková.

Jde o malou bílkovinu nazvanou MiCP, která má schopnost vázat se na membrány buněk. „Poté, co se virus naváže na buňku, potřebuje do ní uvolnit svou genetickou informaci, aby se mohl množit. Bílkovina, kterou jsme našli, tomu napomáhá a pravděpodobně funguje jako jakýsi dveřník, který se naváže na vnitrobuněčnou membránu a umožní vstup genomu viru do buňky,“ popsala podrobnosti objevu mladá vědkyně, která je vystudovaná molekulární bioložka.

Do Ceitecu Masarykovy univerzity přišla před dvěma lety, protože chtěla poznat nové metody, především pak kryo-elektronovou mikroskopii, kterou využila i k určení struktury viru nákazy včelího plodu. „Tato metoda má velkou budoucnost, protože lidé budou chtít podrobněji vědět, jak věci vypadají. Na včelích virech se pak velmi dobře učí.“

Popsat strukturu viru ale není jednoduché a v tomto případě práce trvala více než tři roky. Vědci využili nejen kryo-elektronovou mikroskopii, ale i rentgenovou krystalografii. Kromě toho, jak virus vypadá, sledovali také jeho reakce na různé podmínky uvnitř buňky, jako je teplota či kyselost prostředí. „Snažíme se zachytit, jak na různé podmínky reaguje kapsida, čili obal viru,“ dodala Procházková.

Masarykova univerzita | Masaryk university