online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Od multikulturní monarchie k nacionalismu ve střední Evropě

Catherine Horel se zabývá multikulturalismem měst v habsburské monarchii a jedním ze zkoumaných míst je i Brno.

Catherine Horel je profesorka historie na pařížské Sorbonně a zároveň vědecká tajemnice Mezinárodní komise pro historické vědy. Před nedávnem přijela na Masarykovu univerzitu do Brna na pozvání Centra pro transdisciplinární výzkum kulturních fenoménů, kde u kulatého stolu řešila otázky vztahu textu a obrazu. Pro Catherine Horel rozhodně není moravská metropole neznámým městem. „Ani nevím, kolikrát jsem tu už byla, možná i desetkrát. Mám to tu ráda,“ směje se profesorka, jejíž výzkumnou oblastí je historie střední Evropy v 19. století a mimo jiné její multikulturalismus.

„Začala jsem Maďarskem. To bylo mým hlavním tématem, protože moje babička byla Maďarka. Šlo mi hlavně o historii židovské emancipace v první polovině 19. století,“ vysvětluje historička. Poté se výzkumně posunula do pozdějšího 19. století a zaměřila se na sociální a politické struktury v habsburské monarchii, vedle toho se zabývala i vojenskou historií a obecně židovskou historií v rámci střední Evropy. „Protože jsem vlastně jediným expertem na Maďarsko ve Francii, zabývám se i maďarskou současností, takže na mě často dopadají otázky ohledně toho, co a proč zrovna dělá pan Orbán.“

Aktuálně se Catherine Horel zabývá multikulturalismem měst v habsburské monarchii a jedním ze zkoumaných míst je i Brno. Výzkum se zabývá spíše „druhými městy“, nikoliv hlavními městy monarchie, kterými byly Vídeň, Praha a Budapešť.

„O hlavních městech toho bylo napsáno už dostatek, dokonce i já sama jsem napsala knihu o Budapešti,“ vysvětluje Horel. Zaměřila se tedy na menší města, která mají vlastní kulturní instituce relevantní pro multikulturní vztahy. „K tomu potřebujete divadla, velká gymnázia, tisk, dostatek kulturních a politických asociací, abyste viděli, jak se lidé stavěli k multikulturnímu prostředí,“ vysvětluje.

Co se týče Brna, jedná se o město, kde jsou interpretace poměrně jednoduché (například oproti Temešváru), v Brně totiž šlo hlavně o Čechy a Němce. „V rámci těchto skupin existovaly politické rozdíly a velice zajímavý byl také problém spojený s komunitou Židů, která se nacházela svým způsobem mezi těmito dvěma skupinami,“ líčí profesorka. Když se totiž Němci stávali více a více nacionalistickými, nechtěli mít už nic společného s Židy, na druhou stranu pro Čechy byli Židé Němci a nechtěli je rovněž.

„Existuje anekdota o demonstraci organizované německými studenty, kteří si pokládají otázku, co s židovskými studenty. Na jejich setkání pak dojdou k usnesení, že je potřebují, protože jsou to také Němci, které sice nemají rádi kvůli rase, ale bez nich by jich na demonstraci nebylo dost,“ vypráví historička.

Brno – na rozdíl od Prahy - bylo na přelomu 19. a 20. století z šedesáti procent tvořeno německým obyvatelstvem, což bylo z velké části zapříčiněno blízkostí Vídně. „To bylo také jedním z důvodů sporů o univerzitu, kdy vlastní univerzitu chtěly oba národy. Ze dvou důvodů to však nebylo příliš rozumné. Tím prvním jsou samozřejmě peníze – kdo by za univerzitu zaplatil? Stát, kraj, region?“ ptá se Horel.

„Druhý důvod ilustruje vyjádření vídeňského ministerstva. Pokud jste Čech, studujte v Praze, je to kousek vlakem. A pokud jste Němec, běžte do Vídně, je to úplně stejně daleko,“ dovysvětluje Horel s tím, že spor o vznik univerzity Brně byl čistě politický.

Za současným nacionalismem jsou světové války

Říká, že současný nárůst nacionalismu ve střední Evropě můžeme sledovat jako jeden z důsledků zničení multikulturního dědictví habsburské monarchie. „Začalo to první světovou válkou, kdy si jednotlivé státy začaly vytvářet nacionální narativy ohledně čehokoliv z historie, a tím odmítly přispění ostatních. Autoři ale přece jen stále mohli žít tam, kde chtěli. Druhá světová válka pak zničila multikulturní společnost úplně, především vyhlazením Židů, kteří byli nositelé multikulturalismu,“ popisuje Horel.

Komunistický režim pak stanovil nový narativ, podle něhož jsme byli naoko všichni bratři, ale reálně vytvořil nový nacionalismus podle své vlastní ideologie: „Němci byli nacisté, Židé zase buržoazie.“ Společnost navíc byla už od druhé světové války homogenizovaná odsunem všech národů. „Současný nacionalismus je tedy důsledkem těchto mnoha historických událostí,“ říká Horel, která bude za dva roky pořádat mezinárodní kongres v Poznani, kam zve všichni studenty se zájmem o historii.

Brno tentokrát navštívila na základě pozvání Centra excelence pod Historickým ústavem Filozofické fakulty MU ke kulatému stolu. „Jednalo se o skupinu historiků a historiků umění. Řešili jsme, jak si tyto dvě disciplíny mohou být nápomocné v tématu obrazu, komunikace a jednání. Na jednu stranu jsme diskutovali, jak historici nakládají s obrazy, na druhou pak jak historici umění nakládají s texty, jak je analyzují,“ popisuje profesorka, která oceňuje již několikaletou práci centra, zahrnující experty z Olomouce, Vratislavi či Vídně. „V kontextu střední Evropy se jedná o něco velmi ojedinělého.“

Masarykova univerzita | Masaryk university