online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Češi se bojí sucha. Čekají reakci státu

Infografika: Petr Hrnčíř Zdroj: Česká veřejnost a sucho 2018

Ačkoliv se někdy může zdát, že česká společnost je k řadě společenských problémů netečná, v mnoha případech je opak pravdou. Jeden konkrétní se podařilo postihnout environmentalistům z Fakulty sociálních studií MU. Zmapovali mínění Čechů o suchu, z čehož vyplynulo, že lidé vnímají nedostatek vody v přírodě jako velký problém a očekávají, že se bude nějak řešit.

Po rekordně teplém a srážkami málo dotčeném jaru a létu se není zjištění co divit, řekl by kdekdo. Jenže odborníci z fakulty sociálních studií začali názory lidí vztahující se k suchu sbírat už v listopadu minulého roku. Je tedy dost dobře možné, že kdyby to udělali teď, reagovali by respondenti ještě vyhraněněji.

A jak odpovídali konkrétně? Lidé řadí nedostatek vody v krajině mezi nejzávažnější společenské problémy. „Můžeme říct, že česká veřejnost vnímá sucho jako velkou hrozbu, jako problém, se kterým se setkávají na každém kroku. Jako závažný ho vnímá 79 procent lidí, přičemž například problematika nízkých platů je až za tím, a to se 76 procenty,“ uvedl Jan Krajhanzl, vedoucí výzkumu z katedry environmentálních studií.

Sucho, kam se podíváš
S kolegy kladli lidem také otázku, kde se s projevy sucha setkávají, přičemž na možnost „při procházkách přírodou“ reagovalo kladně téměř 95 procent respondentů. 81 procent lidí souhlasilo s tím, že ho vnímá na cenách potravin a 70 procent vidí projevy nedostatku vody na svých vlastních pozemcích. A to je přitom nutné počítat s tím, že ne každý z oslovených nějaký pozemek vlastní.

Platí také, že k projevům sucha jsou senzitivnější starší lidé než mladší, což se dá přičítat tomu, že mají víc s čím srovnávat. Bez ohledu na věk lidé definovali řadu projevů dopadů sucha, které už se dějí, nebo na ně brzy dojde: úbytek vody v potocích a vodních plochách, zvýšení ceny potravin a vody, neúroda, odumírání lesů či zvýšené množství požárů.

Když už člověk získané informace vidí, nepřekvapí tolik, že respondenti podporují, aby se s projevy sucha nějakým způsobem bojovalo. Pozoruhodné ovšem je, kdo by se toho podle nich měl ujmout.

„Nabídli jsme respondentům víc potenciálně zapojitelných institucí a ukázalo se, že nejvíc podporují, aby byl tento problém řešen na celostátní systémové úrovni. Vyzdvihovali hlavně roli ministerstva životního prostředí, následně ministerstva zemědělství nebo vlády. Převzít část zodpovědnosti by podle nich měly také různé typy podniků – zemědělské, lesnické a průmyslové,“ doplnil sociolog Tomáš Chabada, další z výzkumníků.

Podle Jana Krajhanzla má šetření, které financoval Státní fond životního prostředí a ministerstvo životního prostředí, sloužit hlavně jako podklad pro dotčené státní instituce, když budou chystat další kroky v boji se suchem.

„Na základě výzkumu veřejného mínění rozhodně nechceme říkat, co konkrétně by se mělo dělat a co jako první. Bylo by ale dobré, aby politici a úředníci věděli, do jakého názorového terénu vstupují – jaké jejich případné kroky společnost ráda a ochotně podpoří a kde bude naopak nutné nachystat si důkladnou komunikaci a argumenty,“ zdůraznil Krajhanzl, který spolu s kolegy definoval, jaké kroky by lidé schvalovali velmi ochotně a k jakým by se uchylovali spíš neradi.

Co s tím?

K těm prvním patří využití dešťové odpadní vody, tvorba přírodních prvků zadržujících vodu v krajině (ale ne přehrad, těm Češi nefandí), využití vyčištěné odpadní vody nebo změna způsobu hospodaření na zemědělské půdě a v lesích.

K těm druhým se naopak řadí jakékoliv zvyšování ceny vody, ať už za nadměrnou spotřebu nebo spotřebu obecně. Jedna z otázek se týkala i zdánlivé maličkosti – splachování pitnou vodou na toaletách. Výsledkem je, že s ním 71 procent respondentů nesouhlasí.

Masarykova univerzita | Masaryk university