Čechy krátkodobá plynová krize neohrozí

Plynová krize z roku 2009 vyvolaná spory Ukrajiny a Ruska vedla v České republice k celé řadě opatření, jejichž snahou je zvyšovat energetickou bezpečnost země. Výrazně vzrostly investice do plynových zásobníků a přeshraničních propojení přepravních soustav plynu, např. s Polskem. S více než dvoumiliardovou finanční podporou z Evropské unie tak rozšiřuje například plynárenská společnost RWE své kapacity v Třanovicích a Tvrdonicích a NET4Gas trvale zprovoznil systém obousměrného propojení na Slovensko.


„Plynová krize celkově změnila postoj k případným přerušením dodávek – dříve nepředstavitelné krizové varianty kompletních výpadků jsou dnes brány jako reálné scénáře, o kterých se běžně debatuje, jsou zapracovávány do investičních strategií, hledají se k nim záložní varianty a peníze na jejich realizaci,“ vysvětluje Filip Černoch z  energetické sekce v Mezinárodním politologickém ústavu Masarykovy univerzity.
V zásobách plynu je Česko na špici Evropské unie

Zmíněný Třanovický zásobník patří k nejstrategičtějším zařízením energetické soustavy v České republice. Ze současných 240 se má jeho kapacita do roku 2012 zvýšit na 530 milionů kubických metrů. Česká republika má podle odborníků již delší dobu dobře diverzifikované dodávky zemního plynu a zároveň disponuje jedněmi z největších unijních zásobních kapacit v přepočtu na hlavu.

Už teď dosahují zásoby kolem 35 procent průměrné roční spotřeby Česka, do dvou let by to měla být skoro polovina. „Případné opakování zmíněných krizí může mít určité omezené ekonomické dopady, těžko si ale představit situaci, kdy by koncoví uživatelé s domácnostmi v čele pocítili nějaký dlouhodobější nedostatek plynu,“ myslí si Černoch.

Odborníci se shodují, že klíčem k energetické bezpečnosti je fungující evropský trh s energiemi, postavený na moderní infrastruktuře. Trh sám se o to ale podle Filipa Černocha nepostará. „Státy musí soukromé společnosti pobízet k investicím do propojení sítí i budování zásobníků. Soukromníci totiž mají pochopitelnou tendenci vynakládat prostředky pouze na infrastrukturu potřebnou pro standardní situace, která v  případě krizí nemusí stačit,“ říká expert. Jinými slovy – pro soukromou společnost je výhodnější čelit dopadům několikadenního výpadku dodávek než stavět záložní plynovody.

Hojně diskutovanou otázkou v prostředí Evropské unie tak zůstává společná energetická politika. Zatímco debata o společném energetickém trhu se poměrně rychle vyvíjí, společný postup v jednáních směrem ven zatím spíše vázne. „S rostoucí důležitostí energetiky obecně ale získává na důrazu i společná energetická politika EU. Do jaké míry bude mít její vytváření skutečný smysl, záleží především na penězích, které budou státy ochotny obětovat,“ shrnuje Černoch.

Masarykova univerzita | Masaryk university