Vědci odhalili změny kmenových buněk při umělém množení

Poznání změn v kmenových buňkách může pomoci při léčbě slepoty, Alzheimerovy či Parkinsonovy choroby nebo diabetu. Odborníci z lékařské fakulty přispěli k odhalení změny, k níž dochází v lidských embryonálních kmenových buňkách při jejich množení v laboratorních podmínkách. Důkladné poznání těchto změn má zásadní význam pro jejich uplatnění v léčbě. Výsledky studie, kterou otiskl prestižní časopis Nature Biotechnology, mohou pomoci při léčbě slepoty, Alzheimerovy či Parkinsonovy choroby nebo diabetu.

Lidské embryonální kmenové buňky se prvotně získávají od dárců po celém světě. Pro léčebné účely je jich však potřeba takové množství, že je nutné je množit a kultivovat v laboratorních podmínkách. Výzkumníci proto chtěli ověřit, zda při kultivaci buněk v důsledku jejich přirozené schopnosti přizpůsobovat se novým podmínkám nedochází ke změnám, jež by mohly negativně ovlivnit jejich možné terapeutické nasazení.

Při sledování případných změn museli vědci u každé linie buněk prověřit více než milion specifických úseků DNA rozložených na všech 30 tisících genech celého lidského genomu. „Zásadní změnu jsme objevili na části chromozomu, který nese gen regulující řízenou buněčnou smrt, a ukázalo se, že uměle kultivované lidské embryonální kmenové buňky využívají podobné mechanismy jako buňky nádorové,“ popsal výsledky jeden z českých autorů studie Petr Dvořák, přednosta Biologického ústavu LF MU.

Zda toto zjištění představuje problém pro léčebné využití kmenových buněk, bude ale předmětem dalšího výzkumu. „Může to být naopak další krok v cestě za poznáním, jak s nádorovými buňkami bojovat,“ řekl přednosta Ústavu histologie a embryologie LF MU Aleš Hampl, který se na výzkumu také podílel. Podle vědců výzkum především ukazuje, že je důležité důkladně prozkoumat procesy, k nimž při množení buněk v laboratorním prostředí dochází, ještě předtím, než se přenesou do praxe.

Zjistit, co se na úrovni genomu děje s buňkami, které jsou dlouhodobě množeny v laboratorních podmínkách, bylo cílem pětiletého výzkumu, do něhož se zapojilo 39 laboratoří po celém světě. V ČR se studie účastnili jen vědci z MU a Ústavu experimentální medicíny AV ČR, kteří mají s výzkumem embryonálních kmenových buněk velké zkušenosti a byli schopní do studie přispět vlastními kultivovanými liniemi těchto buněk.

Masarykova univerzita | Masaryk university