Tajemství déjà vu je prolomeno

Fascinující jev jako první popsal už sv. Augustin ve spise O Trojici, kde ho nazval falešnými vzpomínkami. Zdálo se vám někdy povědomé něco, co jste nemohli nikdy prožít? Zažili jste déjà vu? Podle všeho se s ním setkalo až 80 procent zdravých lidí. Proč existuje, ale dlouho nikdo nevěděl. Důležitý krok k vysvětlení jevu teď udělali odborníci z lékařské fakulty a Ceitecu Masarykovy univerzity. Podařilo se jim dokázat, že původ tohoto fenoménu souvisí s velikostí mozkových struktur, které se podílejí na zajištění paměti.

Jak je to s déjà vu u nemocných, se ví poměrně dlouho. Podobný zážitek totiž popisují pacienti s epilepsií spánkového laloku. Díky měřením se ukázalo, že je u nich tento pocit způsoben záchvatovým podrážděním tzv. hipokampu – části mozku, která sehrává důležitou roli při přenášení informací z krátkodobé do dlouhodobé paměti.

Proč ale zažívají déjà vu i lidé, kteří jsou zdravotně v pořádku, nikdo netušil. Vysvětlení se hledávalo i v metafyzické rovině – lidé často měli za to, že jde o střípky z minulých životů. Fascinující jev jako první popsal už sv. Augustin ve spise O Trojici, kde ho nazval falešnými vzpomínkami.

Déjà vu je zážitek, při němž nám velmi prchavě přijde určitá situace povědomá, a  současně si uvědomujeme, že tento pocit známosti není opodstatněný – vzpomínka je vlastně falešná. Příležitostný výskyt déjà vu uvádí 60–80 % zdravých lidí. Ačkoli existuje řada hypotéz, až dosud nikdo nepřinesl žádný konkrétní důkaz o  podstatě tohoto jevu.

Výzkumníci z Masarykovy univerzity se už před lety rozhodli, že zkusí záhadě přijít na kloub, a společně s britskými kolegy začali pátrat v hipokampu zdravých lidí.

„Podívat se zdravému člověku do mozku zrovna ve chvíli, kdy prožívá déjà vu, bohužel není dost dobře možné. Nevíte, kdy k němu dojde. U více než stovky zdravých dobrovolníků jsme proto provedli vyšetření mozku magnetickou rezonancí a porovnali velikosti jednotlivých mozkových oblastí mezi těmi, kteří nikdy déjà vu nezažili, a těmi, u nichž se naopak déjà vu vyskytovalo či vyskytuje,“ vysvětluje hlavní autor výzkumu Milan Brázdil z Centra neurověd Ceitecu Masarykovy univerzity.

Ukázalo se, že ti, kteří tento zážitek někdy pocítili, mají statisticky významně menší hipokampus než ti ostatní. Výsledky svého výzkumu brněnští vědci publikovali ve špičkovém mezinárodním časopise Cortex.

Odborníci ale stále netuší, co přesně je spouštěčem déjà vu. Hypotézy nicméně mají. Hipokampus je totiž částí mozku velmi citlivou na vlivy ze zevního prostředí. Může na něj mít vliv stres, nedostatek spánku, nejrůznější záněty nebo nedokrvení.

„Všechny tyto faktory spolu s genetickými předpoklady mohou vést k menšímu objemu hipokampu, a tím ke zvýšení jeho citlivosti. Malé podráždění nervových buněk pak může být důvodem pro jakousi chybu v systému vyvolávající falešné vzpomínky,“ spekuluje Brázdil, který podle vlastních slov sám déjà vu zažil. Na výzkumu chce Brázdil pracovat dál. Lepší porozumění tomu, jak fungují části mozku, jako je hipokampus, podle něj může mít do budoucna velký význam při prevenci nebo léčbě neurologických onemocnění typu epilepsie, Alzheimerovy nemoci nebo třeba deprese.

Masarykova univerzita | Masaryk university