Botanická galerie na webu poslouží studentům i laikům

Hlavní myšlenkou atlasu bylo udělat určovací klíč, který by mohli využívat i úplní laici.Někdy v roce 2007 začala Dana Michalcová přemýšlet, že by chtěla mít na internetu pomůcku pro určování rostlin. Vznikla myšlenka online fotogalerie, ale mělo to háček. Bylo nutné ji naprogramovat. Doktorandka přírodovědecké fakulty se ovšem nedala, naučila se vytvářet webové stránky a dnes už je to dva a půl roku, co stránky botanickafotogalerie.cz fungují.

Využívat je mohou studenti, když se potřebují učit na zkoušku, ale i milovníci přírody, když pátrají po tom, jakou že to rostlinu v přírodě vlastně potkali. Online atlasů existuje v českém internetu několik, tento má však specifické vlastnosti.

„Hlavní myšlenkou bylo udělat určovací klíč, který by mohli využívat i úplní laici,“ říká Michalcová a svá slova dokládá jednoduchým vyhledáváním, které web využívá. Do systému stačí například navolit, že daná rostlina je keř, který kvete žlutě a v květnu a vyhledávač nabídne snímky všech rostlin splňujících kritéria.

„Uživatel se tak vyhne otázkám na český či latinský název nebo čeleď, které většinou nezná,“ doplňuje tvůrkyně webu, jež ovšem spolu s kolegy vytvořila i vyhledávání pro odborníky.

Galerie nabízí ještě řadu dalších funkcí. U každé rostliny jsou podrobné informace včetně těch o rozšíření daného druhu v České republice.

„Využíváme přitom i data z České národní fytocenologické databáze,“ podotýká Michalcová. Databázi tvoří fytocenologické snímky, to znamená soupisy druhů na malé ploše, pomocí kterých je například možné zjistit, jaké druhy spolu mohou na jednom místě růst. Kromě toho je každý snímek lokalizován, což je využito v mapkách rozšíření druhů.

A chystají se další vylepšení. Připravuje se spolupráce s farmakology, chemiky nebo odborníky z filozofické fakulty. Díky prvním dvěma skupinám by k informacím u jednotlivých rostlin měly přibýt podrobnosti o tom, jaké obsahují účinné látky. Odborníci z filozofické fakulty by zase měli pomoct s vyhledáváním ve starých herbářích.

„Chtěli bychom najít druhy, které se v lidovém léčitelství používaly dřív, ale dnes už se na ně pozapomnělo nebo byly odmítnuty kvůli svým vedlejším účinkům,“ podotkla Michalcová.

Fotky od botaniků i dobrovolníků
Snímky do fotogalerie pořizuje kromě ní ještě osm jejích kolegyň a kolegů, ale také další dobrovolníci. „Nejdřív jsem měla představu, že fotit budou výhradně profesionální botanici. Laik se často soustřeďuje na květ a už třeba vynechá listy, na kterých jsou určující znaky rostliny. Pak jsem ale udělala kompromis,“ vysvětluje Michalcová, že snímky mohou posílat i lidé, kteří zkrátka rádi fotí přírodu.

Má to však svá pravidla. Takový člověk nejdřív zašle několik zkušebních snímků, a pokud mají dostatečnou kvalitu, dostane další informace. Dozví se tak mimo jiné to, že s každou nafocenou rostlinou je potřeba vyplnit formulář, kam se uvádí například datum nálezu nebo lokalita, kde k němu došlo.

To už chce trochu víc energie, což může někoho odradit. Pokud se tak nestane, může se fotograf postarat botanikům o velkou dávku radosti. Podle Michalcové se tak stalo třeba ve chvíli, kdy jí dorazily obrázky v České republice ohrožené šídlatky pořízené přímo v jejím domovském prostředí, tedy ve vodě.

Masarykova univerzita | Masaryk university