Cesta k účinnější léčbě nádorů prsu a vaječníků

DNA se u nádorů prsu a vaječníků často opraví špatně, buňky uhynou a nádor ustoupí.K účinnější léčbě dědičných nádorů prsu a vaječníků může vést objev studenta Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Michala Zimmermanna. Při své stáži na Rockefellerově univerzitě v New Yorku totiž objevil nový genetický faktor, který rozhoduje o způsobu opravy poškozené DNA v buňkách.

Jedním z možných poškození DNA, která je nositelkou genetické informace, je takzvaný dvouřetězcový zlom, při němž se oba řetězce šroubovice deoxyribonukleové kyseliny přeruší. Toho využívají i některé léky proti rakovině, které tímto způsobem poškodí buňky nádoru. DNA se u nádorů prsu a vaječníků často opraví špatně, buňky uhynou a nádor ustoupí.

Podle studie Zimmermanna a jeho kolegů otištěné v prestižním časopisu Science se ale může v DNA objevit mutace genu nazývaného Rif1, která způsobí, že oprava bude úspěšná a nádor je pak vůči léčbě odolný. „Z výsledků výzkumu vyplývá, že sledování mutací tohoto specifického genu v dědičných nádorech prsu a vaječníků by mohli lékaři v budoucnu využít pro volbu takové léčebné terapie, která bude s tímto typem rakoviny bojovat účinněji," uvedl.

Zdůraznil však, že mechanismus, který ovlivňuje způsob opravy DNA, zkoumali vědci na geneticky upravených buněčných liniích myší a ne u nádorových buněk. Možnost, že jeho objev pomůže při léčbě rakoviny, se tedy musí ještě ověřit.

Možnost, že objev pomůže při léčbě rakoviny, se musí ještě ověřit.Michal Zimmermann chce však i nadále zkoumat mechanismy oprav poškození genetické informace. „Teď bychom především rádi věděli, s jakými dalšími geny a proteiny Rif1 na tomto procesu spolupracuje," dodal mladý vědec.

Zimmermann pracuje v Laboratory for Cell Biology and Genetics Rockefellerovy univerzity, kterou vede profesorka Titia de Lange, už třetím rokem. Na stáž do New Yorku se dostal díky spolupráci americké univerzity a laboratoře molekulárních komplexů chromatinu v Ceitecu Masarykovy univerzity.

„S Rockefellerovou univerzitou dlouhodobě spolupracujeme na výzkumu takzvaných telomer, tedy koncových částí chromozomu, které zabraňují ztrátě genetické informace," uvedl pracovník laboratoře Ctirad Hofr, který v Brně vede Zimmermannovu doktorskou práci.

Masarykova univerzita | Masaryk university