Biochemička sbírá jednu cenu za druhou

Na střední škole jsem neměla vůbec ponětí, co se děje za dveřmi laboratoře.Už čtvrtým rokem tráví Hana Sedláčková hodiny v laboratořích bohunického kampusu. Poprvé se k práci v nich dostala ve třetím ročníku gymnázia a nyní do nich dochází jako studentka druhého ročníku biochemie přírodovědecké fakulty. Zabývá se výzkumem Rothmund-Thomsonova syndromu a letos na něj získala dvouletou podporu od GE Foundation ve výši tří tisíc eur.

„Studuji protein RecQ4, jehož mutace způsobují tuto zákeřnou nemoc. Typickými klinickými příznaky jsou červená vyrážka, oční zákal, kosterní defekty a vyšší náchylnost k rakovině kůže, kostí a dokonce i krve. Je to velmi vzácné onemocnění a zatím příliš nevíme o tom, co je jeho podstatou a jak přesně vzniká,“ uvedla studentka, která pracuje v laboratoři Rekombinace a opravy poškozené DNA.

Podmínkou pro účast v soutěži GE Foundation byla mimo jiné esej o studiu na vysoké a střední škole, o výzkumu i volném čase. Pak vybraní účastníci představili svou práci před Fulbrightovou komisí. „Povedlo se mi to a těší mě, že moje práce byla tak vysoce oceněná,“ usmívá se studentka, díky níž získala laboratoř v květnu také padesátitisícový grant od firmy Sigma-Aldrich za prezentaci její práce na XIII. Mezioborovém setkání mladých biologů, biochemiků a chemiků.

O Rothmund-Thomsonův syndrom se Sedláčková zajímá už od střední školy. S prací na téma jeho molekulární podstaty uspěla před dvěma lety i v soutěži České hlavičky. „K biologii jsem měla vždycky blízko. Už na základní škole jsem chodila na různé soutěže a na střední jsem se účastnila olympiády. Díky tomu jsem se dostala na soustředění, kde byla i přednáška o molekulární biologii. A tento obor mě nadchnul,“ řekla Sedláčková.

Když dostala nabídku na práci v laboratoři, neváhala. „Na střední škole jsem neměla vůbec ponětí, co se děje za dveřmi laboratoře. Nejdřív jsem se učila používat biochemické metody, šlo mi to rychle, a tak jsme se domluvili na další spolupráci,“ popsala své začátky v biochemii. Přestože dělá jen laboratorní experimenty ve zkumavkách, věří, že časem budou mít praktický dopad. Dodala, že především zjistila, jak funguje výzkum a také ji překvapilo, s jak drahými přístroji mohla pracovat.

„Bylo to zajímavé. Uvědomila jsem si, že výzkum nespočívá jen v tom, že přijdete a umíte hned vyléčit rakovinu, ale že je to ohromná mravenčí práce. Je to o hledání odpovědí na dílčí otázky, které většinou jen vyvolávají mnoho a mnoho dalších otázek,“ přiblížila vědeckou práci Sedláčková.

I když se zabývá základním výzkumem, věří, že i její práce v budoucnu přispěje k efektivní léčbě nemoci. „Líbí se mi výzkum, který je spojený s nějakým onemocněním, například právě s rakovinou. Přestože dělám jen laboratorní experimenty ve zkumavkách, věřím, že časem budou mít praktický dopad,“ doufá studentka.

Masarykova univerzita | Masaryk university