Vyhrál Science slam. Umí hledat analogie

V bílém laboratorním plášti a s účesem podle Einsteina zapůsobil Tomáš Fiala na diváky druhého Science slamu už při vstupu na jeviště Kabinetu MÚZ. Student prvního ročníku magisterského studia organické chemie nazval svůj výstup Od močoviny po molekulární autobusy a přesvědčil přítomné, že i takové oblasti vědy, jako je supramolekulární chemie, se dají popsat srozumitelně a zábavně. A právě to je smyslem celé akce. Přiblížit vědecké bádání laické veřejnost.

Fialův výzkumný zájem se přitom na první pohled jeví nepřístupně. Soustředí se na látku s velmi složitým názvem: norbornahemicucurbit[6]uril. Jde o takzvanou makrocyklickou sloučeninu, jejíž molekuly mají tvar koleček, a díky tomu mohou vázat a případně také přepravovat jiné látky podobně jako zmíněný autobus.

„Supramolekulární chemie, kam tyto sloučeniny spadají, se zabývá vzájemným působením mezi molekulami. Fascinuje mě na ní především to, že na mezimolekulových interakcích jsou založené všechny biologické systémy,“ vysvětluje svůj vztah k tomuto oboru Fiala, který má chemii rád už od dětství.

„Můj tatínek je chemik. Já jsem sice chvíli uvažoval i o biologii, ale chemie mi šla víc a navíc si v ní člověk nemusí tolik věcí pamatovat, ale dokáže je odvodit,“ říká mladý vědec. V laboratoři tráví i dvanáct hodin denně a občas tam zaskočí také o víkendu.

Fiala by chtěl ve studiu pokračovat i po dokončení magistra a jeho cíl je být vysokoškolským pedagogem. Už jako malý jezdil na divadelně zaměřené tábory a po příchodu na vysokou školu se začal zabývat popularizací vědy. Pomáhá například při organizování různých soutěží a korespondenčních seminářů.

Na vystoupení na Science slamu pro něj prý bylo největší utrpení zjednodušovat výzkum, kterým se zabývá. Hledat průnik mezi tím, co je publikum schopné přijmout a skutečností, je podle něj velmi těžké. „Chvílemi jsem se za to, jak jsem téma vědecky okrouhal, až styděl,“ poznamenal ke svému výstupu. Vítězství je však pro něj inspirací. „Jsem teprve na začátku cesty naučit se pořádně předávat své znalosti různým typům publika,“ uvádí Fiala.

Jeho úspěch spočíval mimo jiné v trefném hledání analogií. „Přestože molekuly nejsme schopní vidět pod žádným mikroskopem, můžeme v této oblasti najít spoustu analogií s naším makroskopickým světem. Přes tyto asociace jde vědu přiblížit normálním lidem a vzbudit u nich zájem,“ domnívá se student. Funguje to dokonce i v chemickém názvosloví. Název sloučeniny, kterou studuje, v sobě obsahuje i slovo cucurbit, což je vlastně dýně. Molekula totiž tvarem tuto plodinu připomíná.

Fiala pracuje na základním výzkumu. „Nejdřív je potřeba vynalézt kolo a pak teprve můžeme dělat aplikace,“ používá opět přirovnání ze života, aby vysvětlil význam své práce. Základní výzkum ho baví. „Příroda je komplexní a tato oblast není zatím detailně prostudovaná. Je však třeba mít i vizi nějakých budoucích praktických dopadů. Ve své práci vidím obě složky, ale dělám teď vše pro to, aby za sto či dvě stě let mohl někdo ty aplikace vymyslet,“ dodal vítěz druhého Science slamu.

Masarykova univerzita | Masaryk university