Ceseb: Od DNA po netopýry

Osm let pobývali biologové z přírodovědecké fakulty v různých provizorních prostorách. Začátkem letošního roku se přestěhovali do bohunického kampusu, kde získali čtyři nové pavilony Centra experimentální, systematické a ekologické biologie (Ceseb).

„Pro celou přírodovědeckou fakultu to znamená zakončení desetiletého vývoje, který začal pře­stavbou areálu v Kotlářské ulici. Nyní jsou v bo­hunickém kampusu kompletně přestěhované obory biologie, biochemie a chemie,“ uvedl při slavnostním otevření centra děkan přírodově­decké fakulty Jaromír Leichmann.

Ředitel projektu a vedoucí ústavu botaniky a zoologie Jan Helešic zdůraznil, že díky mo­dernímu vybavení si studenti vyzkoušejí prá­ci s nejnovějšími přístroji. „Absolventi budou schopní hned po nástupu do praxe pracovat na zařízeních, která se aktuálně využívají ve vědě a výzkumu ve světě.“

Tajemství DNA
Botanici mají například k dispozici unikátní laboratoř pro výzkum velikosti genomu orga­nismů, především rostlin. Odborníci v ní mo­hou využívat sedm průtokových cytometrů a také kompletní sestavu pro sekvenaci genomů rostlin a živočichů.

Kromě zkoumání DNA se zdejší vědci věnují i ekologii rašelinišť a paleoekologii. „Ve vrs­tvách rašelinných ložisek analyzují zbytky rostlin, pyly nebo semena a jsou tak schopni zrekonstruovat vývoj přírody od doby ledové po současnost,“ popsal jeden z projektů zástup­ce vedoucího ústavu Milan Chytrý.

Zdejší odborníci zkoumají také rostlinná spo­lečenstva. Nedávno například vydali závěrečný čtvrtý díl monografie popisující vegetaci České republiky a nyní se budou věnovat katalogizaci vegetačních typů v Evropě. „Podobné přehledy se využívají především pro ochranu přírody,“ upřesnil Chytrý.

Do kampusu se přestěhoval i herbář ústavu botaniky a zoologie, který je s více než 600 tisíci položek čtvrtý největší v republice. Uchovávané rostliny jsou nyní šetrněji uložené a botanici mají díky vzduchotěsným prostorám také jednodušší možnost hubit v herbáři případné škůdce.

Nejen botanikům bude sloužit také experi­mentální zahrada či skleník. Ten je rozdělený na šest samostatných kójí, v nichž se dají nastavit různé podmínky. „Růst tady budou třeba země­dělské plodiny či pokojové rostliny určené pro výuku. Kóje se budou využívat také pro speciali­zované vědecké experimenty. Zkoumá se napří­klad symbióza rostlin s houbami nebo působení škodlivých látek na rostliny,“ uvedl Milan Baláž z ústavu experimentální biologie.

Biologové se zabývají řadou projektů, od vý­zkumu rakoviny po zkoumání plísňového onemocnění u netopýrů. Ke studiu vlastností nádorových buněk mohou využít unikátní zaří­zení, takzvanou hypoxickou komoru. Ta umož­ňuje kultivaci a experimentování s tkáňovými kulturami při sníženém tlaku kyslíku. „Buňky jsou ve svém přirozeném prostředí v těle or­ganismu běžně vystavené nižší koncentraci kyslíku, než jaká je v atmosféře. V solidních ná­dorech může být tato koncentrace ještě nižší. Hypoxická komora tak umožňuje práci s buň­kami v podmínkách, které jsou velmi blízké podmínkám fyziologickým,“ vysvětlil využití zařízení ředitel projektu Ceseb Helešic.

Nové přístroje vědcům také umožní studovat například magnetorecepci u různých živočichů. „Díky komorám, ve kterých je zcela odstíněno magnetické pole Země, mohou zkoumat jeho vnímání u bezobratlých a drobných obratlovců, a řešit tak například otázku, jak se živočichové orientují při migracích,“ řekl Helešic.

Palác mikrobiologů
Celý pavilon obsadili v kampusu mikrobiolo­gové a molekulární biologové. Budova, v níž je umístěna i Česká sbírka mikroorganismů, má vysokou úroveň bezpečnosti práce pro prá­ci s mikroorganismy. Do některých laboratoří pracovníci vstupují jen přes hygienické smyčky. „Ochrana třetího stupně prakticky znamená, že do určených prostor nesmějí vstupovat osoby, které nejsou poučené o režimu práce, a musí se tam provádět úklid a dezinfekce podle určitých zásad,“ uvedl zástupce ředitele ústavu experi­mentální biologie Jiří Doškař.

V novém pavilonu se on sám bude věnovat například dalšímu výzkumu bakteriofágového přípravku pro léčbu stafylokokových infekcí, který už je patentovaný. Bakteriofágy jsou viry napadající bakteriální buňky. „Náš přístup spo­čívá v tom, že z přirozeně se vyskytujících bak­teriofágů vybíráme určité mutanty, kteří mají schopnost usmrcovat široké spektrum kmenů. Je to analogie k širokospektrálním antibioti­kům,“ popsal výzkum Doškař s tím, že chtějí pracovat na přípravku pro léčbu pseudomoná­dových infekcí.

Masarykova univerzita | Masaryk university