Nové léčebné postupy zvýšily přežití u leukémie

Akutní lymfoblastická leukémie je sice jedno z nejčastějších nádorových onemocnění krvetvorných buněk u dětí, u dospělých se však vyskytuje jen vzácně. Onemocní jí asi jeden až dva lidé ze sta tisíc a procento vyléčených je u dospělých menší než u dětí. Prognóza nemoci u dospělých se však i díky lékařům z Interní hematologické a onkologické kliniky Lékařské fakulty a FN Brno v posledních letech zlepšuje.

„V současnosti dlouhodobě přežívá až šedesát procent pacientů s akutní lymfoblastickou leukémií dospělých, což je výrazné zlepšení proti době před zhruba deseti lety, kdy to bylo jen třicet až čtyřicet procent pacientů,“ uvedl profesor Michael Doubek.

Zásluhu na tom mají nově zaváděné léčebné protokoly, tedy postupy léčby, které se upravují podle prognózy vývoje nemoci u jednotlivých pacientů. Akutní lymfoblastická leukémie má mnoho podtypů, kterým se protokoly přizpůsobují. Liší se využíváním jiných léků nebo jejich kombinací a dalšími faktory.

„V určitých časových bodech léčby například sledujeme takzvanou minimální zbytkovou nemoc. Podle výsledků pak upřesňujeme prognózu u konkrétního pacienta. Pokud přítomnost minimální zbytkové nemoci přetrvává, nasazujeme intenzivnější léčbu, často jde o transplantaci kostní dřeně,“ podotkl Doubek.

Lékaři z Interní hematologické a onkologické kliniky ve spolupráci s dalšími odborníky z České leukemické skupiny vytvořili v posledních letech protokoly pro léčbu tohoto typu leukémie, které se začaly používat v České republice. „Jeden z nich také loni začali využívat lékaři v Polsku. Díky tomu získáme výsledky léčby od podstatně větší skupiny pacientů, prověříme jeho účinnost a budeme ho dál upravovat,“ doplnil onkolog.

Na mezinárodní úrovni spolupracují lékaři v rámci 7. rámcového programu EU také s kolegy z Itálie, a to na analýze genů tohoto onemocnění. „Ukazuje se, že řada genů má souvislost s prognózou nemoci a díky jejich poznání se může léčba určitých podskupin zintenzivnit,“ uvedl Doubek.

Akutní lymfoblastická leukémie má u pacientů rychlý nástup, ale její příznaky nejsou nijak specifické. Od prvních příznaků do stanovení diagnózy uplynou podle Doubka většinou maximálně čtyři týdny, záleží to především na tom, jak nemocný člověk vnímá příznaky. „Od první návštěvy u lékaře trvá stanovení přesné diagnózy týden až dvanáct dní,“ dodal.

V současnosti se navíc onkologická léčba napříč republikou více sjednocuje a pracoviště začínají využívat stejné léčebné protokoly. „V rámci České leukemické skupiny se snažíme pro všechny typy leukémií vytvořit společnou platformu pro léčbu i výzkum. A to nejen v České republice, protože čím více údajů o nemocných budeme mít, tím lepší mohou být výsledky léčby v budoucnu,“ zdůraznil lékař.

Masarykova univerzita | Masaryk university