Argentinská vědkyně zkoumá v Ceitecu odolnost rostlin vůči stresu

Téměř dva roky už pracuje pod hlavičkou Ceitecu Vanesa Beatriz Tognetti. V rámci programu Genomika a proteomika rostlin se argentinská vědkyně zabývá stresovou adaptací rostlin a zkoumá, jak fungují mechanismy, které jim umožňují rychle se přizpůsobovat změnám v životním prostředí.

>> Ceitec otevřel dva pavilony v kampusu Masarykovy univerzity

Na rozdíl od zvířat se rostliny nemohou pohybovat, a utéct tak nepříznivým podmínkám. Vyvinuly tedy řadu možností, jak upravovat svůj růst a reagovat na negativní změny v životním prostředí, jako je sucho nebo rostoucí salinita (slanost) půdy. Mohou například vytvářet víc bočních kořenů či výhonků nebo měnit skladbu či velikost listů.

Rostliny jednoho druhu se liší tvarem těla mnohem víc než zvířata jednoho druhu. „Cílem našeho výzkumu je odhalit mechanismy, které stojí za touto variabilitou. Můžeme je poté přenést i na užitkové rostliny a zvýšit produkci biomasy i jejich odolnost vůči stresu,“ popsala Tognetti přínosy výzkumu svého týmu. Dodala, že snaha o zvyšování produktivity zemědělství souvisí s výrazným nárůstem světové populace a rostoucími problémy, jako je nedostatek vody, klimatické změny a znečištění, které negativně ovlivňují výnosy plodin.

Výzkumná skupina se soustředí na sledování dvou signálních drah: volných kyslíkových radikálů a hormonu auxinu. Podle Tognetti jsou to dva z hlavních aktérů stresové regulace rostlin. Volné radikály kyslíku známé pod zkratkou ROS, které vznikají jako vedlejší produkt metabolismu kyslíku, jsou důležité pro přenos informací mezi buňkami a růstový hormon auxin reguluje v podstatě všechny aspekty rostlinných vývojových procesů.

„Studujeme, jakým způsobem spolu tyto dvě signální dráhy komunikují, a regulují tak stavbu rostliny a její odolnost vůči stresu. Používáme několik strategií a přístupů k identifikaci genů z ROS-auxinové komunikace řídící skladbu, růst a fotosyntézu rostlin, které patří mezi nejdůležitější cíle šlechtění plodin. Tyto geny mohou být potenciálními kandidáty pro úpravy stresové odolnosti rostlin,“ uvedla Tognetti, která využívá k výzkumu modelovou rostlinu huseníček rolní a jak sama zdůrazňuje, jde o základní výzkum.

Do Ceitecu ji před časem přivedla možnost postavit si vlastní výzkumnou skupinu. Po studiích v Argentině působila dva roky na univerzitě v německém Bielefeldu a pak čtyři roky na VIB institutu v belgickém Gentu. „Naučila jsem se tam opravdu hodně, ale hledala jsem po čase možnosti, jak si vytvořit vlastní tým. Od jiných výzkumníků jsem se dozvěděla o Ceitecu a přihlásila se,“ řekla Tognetti.

Své rozhodnutí zdůvodňuje tím, že v Ceitecu dostala možnost začít s vlastním výzkumem a získala také zázemí a výzkumnou infrastrukturu, která jí to umožňuje. Aktuálně se přesunula do nově postaveného pavilonu A26, kde může využívat například skleník se špičkovým vybavením, k výzkumu využívá i fytotrony, tedy růstové komory, a další špičkové vybavení.  

„Když jsem přijela na pohovor, byla jsem ohromená plánovanou výzkumnou infrastrukturou a vůbec myšlenkou vybudovat ve střední Evropě podobné centrum vědecké excelence,“ zdůraznila Tognetti, které je spokojená i s životem v Brně. „Brno nabízí vše. Není moc velké, má dobře organizovanou hromadnou dopravu, nabízí hodně kulturního vyžití i akcí v centru,“ dodala.  

Masarykova univerzita | Masaryk university