Lékaři objasnili, jak vznikají nádory mozku u dětí

Jak vznikají některé nádory mozku u dětí, takzvané meduloblastomy, pomohli odhalit vědci z Lékařské fakulty Masarykovy univerzity. Článek o objevu mechanismu a genu, který spouští nádorové bujení u zhruba pěti procent nádorů, publikoval prestižní časopis Nature.

„Nejen tento, ale řada dalších výzkumů zvýšila naše znalosti biologie meduloblastomu, což nám umožní významně zefektivnit léčbu pacientů,“ uvedl Jaroslav Štěrba, přednosta Kliniky dětské onkologie Fakultní nemocnice Brno a proděkan Lékařské fakulty MU.

Lékaři z Brna jsou již mnoho let součástí velkého mezinárodního týmu, který meduloblastomy zkoumá. „Spolupráce je nezbytná, protože jde o velmi vzácné nádory. V Česku je ročně diagnostikováno okolo patnácti dětí s těmito nádory. Pro jejich studium je však potřeba výrazně větší počet případů,“ vysvětlil další z autorů článku Karel Zitterbart.

Meduloblastomy jsou nejčastější nádory mozku u malých dětí a dvě třetiny pacientů s touto diagnózou jsou mladší deseti let. Zhoubné bujení vzniká v mozečku, který je v týlní oblasti hlavy. Jen asi u sedmi procent dětí je vznik nádoru dědičně podmíněný.

Přežití pacientů s tímto mozkovým nádorem se pohybuje okolo 70 procent. „Velkou otázkou je však kvalita dalšího života dětí. Používaná léčba může mít totiž závažné následky včetně poškození sluchu, funkce ledvin nebo snížení IQ,“ poznamenal Štěrba.

K léčbě se využívá jak chirurgický zákrok, tak i radioterapie a chemoterapie. Už před několika lety se konsorciu podařilo zjistit, že nejde pouze o jeden typ nádoru, ale o čtyři biologicky odlišné nemoci. Liší se v tom, jak staré děti postihují, jak těžká je nemoc, zda při ní častěji vznikají metastázy a především je rozdíl v tom, s jakou pravděpodobností lze dítě vyléčit.

„Díky všem dosavadním znalostem můžeme léčbu pacientů individualizovat, některým nemocným s lepší prognózou lze ubrat dávky radioterapie či chemoterapie, eventuálně radioterapii zcela vynechat. Těm s nejhorší prognózou pak můžeme nabídnout léčbu intenzivnější, případně doplněnou o takzvanou biologickou či cílenou léčbu,“ doplnil Zitterbart.

V současnosti pak s kolegy ze zahraničí připravují novou generaci léčebných protokolů, tedy postupů, které zohlední nejnovější informace o mechanismu vzniku meduloblastomů v reálné klinické praxi, tedy při diagnostice a léčbě takto nemocných dětí.

Masarykova univerzita | Masaryk university