online.muni.cz Přejít na hlavní obsah

Akademici bojují proti kanálu Dunaj-Odra-Labe

Grafika: Petr Hrnčíř.

Za ekonomicky, ale hlavně ekologicky nepřijatelnou považují odborníci ze tří českých univerzit a řady ekologických organizací plánovanou výstavbu vodního koridoru Dunaj-Odra-Labe. Obávají se, že jeho stavba je v současnosti nenápadně prosazována, aniž by se veřejně projednávaly její parametry, včetně zásahů do životního prostředí a reálného ekonomického přínosu.

Odborníci se nedávno sešli na půdě Ústavu botaniky a zoologie přírodovědecké fakulty, aby projednali argumenty České limnologické společnosti, České společnosti pro ekologii a Koalice pro řeky. „Existuje víc subjektů, které se dopady výstavby koridoru nezávisle zabývají, ale toto je jedna z prvních příležitostí k setkání a zaujetí společného stanoviska,“ uvedl při této příležitosti předseda České limnologické společnosti Martin Rulík z přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Plány stavby počítají s kanálovou nebo říční variantou, přičemž druhá by měla částečně využít koryt řek Labe, Odry a Moravy. „Z hlediska ochrany vodních toků, mokřadů, lužních lesů a aluviálních luk je tato varianta kategoricky nepřijatelná, protože ji nelze realizovat, aniž by nedošlo k plošné a rozsáhlé likvidaci těchto ekosystémů,“ uvádí se mimo jiné ve společném prohlášení.

Jeho signatářem je také profesor Jaroslav Vrba z Jihočeské univerzity, podle nějž se dají plány na propojení těchto tří řek přirovnat ke snaze vybudovat vodní schody přes střechu Evropy. „Chceme začít upozorňovat na to, že případná stavba jde proti veškerým nástrojům ochrany přírody a krajiny. Nesmyslné jsou také argumenty zastánců stavby, že dílo bude zároveň ochranou proti povodním,“ řekl Vrba. Podle odborníků jsou totiž retenční, tedy zadržovací možnosti kanálu omezené a rozhodně menší než přirozené retenční prostory ve stávajících nivách řek.

„V současnosti jsou na mnoha místech postavené protipovodňové hráze, pokud by se kvůli zajištění plavby velkých nákladních lodí zvýšily jezy na řece, musely by se zvednout i tyto hráze. Výrazně by se tak změnil charakter okolní krajiny,“ doplnil ředitel Ústavu botaniky a zoologie přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Jan Helešic, který stanovisko také podepsal.

Uvedl, že výstavba koridoru by zasáhla obrovské území s cennými oblastmi, u nichž se stát zavázal, že je bude chránit. Jde například o chráněné krajinné oblasti Poodří či Litovelské Pomoraví. „Nejde nám o ochranu jednotlivých druhů rostlin či živočichů, ale celého zachovalého ekologického systému, který si zaslouží stejnou péči jako kulturní památky,“ zdůraznil Helešic.

Kromě toho se odborníci obávají také zavlékání nepůvodních druhů rostlin a živočichů, což by dál narušovalo stávající ekosystémy. „Existuje celá řada příkladů, kdy se díky propojení řek začaly šířit nové organismy do míst, kde dříve nežily. Například v Labi se vyskytuje druh blešivce s anglickým názvem killer shrimp (pontokaspický blešivec hřebenitý), který se sem dostal právě díky propojení evropských vodních toků na Západě a důsledně likviduje původní druhy našich vodních bezobratlých,“ podotkl Helešic.

Podle ekologů by se také realizací koridoru proměnila řeka Morava, která nemá příliš vody, v síť stojatých nádrží, kde by se doprava musela udržovat energeticky náročným přečerpáváním vody mezi jednotlivými povodími. Odborníci připomněli také rozměry koridoru, který by měl mít asi 50 až 60 metrů na šířku a hluboký by byl 4 metry. Například Baťův kanál je široký 12 metrů a hloubku má poloviční. „Ve stejných místech vede rekonstruovaný železniční koridor a počítá se také s dálnicí. Pokud by přibila i třetí liniová stavba, kanál pro vodní dopravu, v podstatě by nám z Pomoraví nic nezbylo,“ dodal Helešic.

Masarykova univerzita | Masaryk university