Studium temné hmoty genomu podpoří prestižní ERC grant

Nejen ve vesmíru, ale i v genomu existuje tajemná temná hmota. Jde o nekódující RNA, která tvoří více než 70 procent lidského genomu. Jejímu zkoumání se věnuje biolog Richard Štefl ze Středoevropského technologického institutu Masarykovy univerzity (Ceitec MU), který na studium detailních mechanismů vzniku a funkce této takzvané temné hmoty genomu získal nejprestižnější evropský grant, který udílí Evropská výzkumná rada.

Podařilo se mu uspět v konkurenci zkušených vědců z celého světa a získat grant v kategorii Consolidator, zaměřené na mladé nadějné vědce, kteří již mohou prokázat úspěchy ve vědecké práci a pohybují se v rozmezí 7 až 12 let od ukončení doktorského studia. Výzkum jeho týmu tak získal na dobu pěti let podporu ve výši dva miliony eur.

Za poslední dva roky se jedná již o druhý grant z těchto zdrojů, který obdržel vědec z Ceitecu MU. „Významná finanční podpora mi umožní koncentrovat se na dlouhodobý výzkum. Mohu si dovolit znovu se vrátit do laboratoře a neřešit, zda má nebo nemá moje skupina financování na následující rok,“ vysvětluje důležitost grantu Štefl.

Temná hmota genomu – přezdívána nekódující RNA – je výzvou pro budoucí medicínu. „Výzkum temné hmoty genomu vědce stále překvapuje. Data ukazují, že v buňce je jen málo pochodů, které by byly prosté temné hmoty genomu. Zdá se, že mnohé nemoci mají genetický původ právě mimo „kódující“ oblasti genomu – v jeho temné hmotě,“ přibližuje svou práci. „Moje skupina využívá pro svoji práci nukleární magnetickou rezonanci a studujeme detailní mechanismy vzniku temné hmoty,“ dodává.

Podobně jako temná hmota ve vesmíru je temná hmota genomu v buňce všudypřítomná, doposud ji však bylo těžké detekovat z důvodu krátkého poločasu života. Až nové technologie umožnily její nalezení, což otevírá novou kapitolu poznání v biologii a medicíně. „Temná hmota genomu je chybějícím článkem pro pochopení mnohých buněčných mechanismů a lidských nemocí, s nimiž si ještě nedokážeme poradit. V současné chvíli je důležité pochopit, jak a proč tato temná hmota vzniká a jaké jsou všechny její buněčné funkce,“ vysvětluje Štefl, který na toto téma již publikoval články v prestižních vědeckých časopisech.

Richard Štefl působil několik let na ETH v Curychu, na Kalifornské univerzitě v Los Angeles a nyní vede výzkumnou skupinu v Ceitecu. Na svůj práci již dříve získal prestižní granty od organizací jako jsou Human Frontier Science Program, Howard Hughes Medical Institute nebo European Molecular Biology Organization.

Masarykova univerzita | Masaryk university