Neustálé reformy veřejné správy jsou nesmysl

Co dělat s veřejnou správou, aby byla výkonnější a pro občany více důvěryhodná, je jedno z témat, kterým se věnuje profesor Michiel S. de Vrieskatedry veřejné ekonomie na ekonomicko-správní fakultě. Na lednové konferenci o současných trendech ve výzkumu veřejného sektoru představil otázky, na něž se odborníci v oblasti řízení veřejných institucí v současnosti zaměřují.

Podle profesora de Vriese vykazuje způsob, jakým v současnosti veřejný sektor vykonává své funkce, více problémů než výhod. Nové výzkumy se především zaměřují na hledání nástrojů, které by se vypořádaly s přirozenými tendencemi v této oblasti a přinesly alternativní mechanismy poskytování veřejných služeb.

V současnosti si společnost musí především ujasnit, zda má na poskytování veřejných služeb vůbec zájem a kdo by je měl případně zajišťovat, zda pouze stát nebo i soukromý sektor. „Druhou zásadní otázkou je pak centralizace či naopak decentralizace veřejné správy a kroky, které jsou k tomu zapotřebí,“ uvedl de Vries.

Odborníci na veřejnou správu pak řeší také otázku byrokracie a především jejích vedlejších, většinou negativních efektů. „Byrokracie sama o sobě není špatná, úředníci pracují podle jasně stanovených pravidel a kompetencí a z poskytovaných služeb by jim neměl plynout žádný osobní prospěch. Projevují se v ní ale negativní prvky v oblasti výkonu i samotného obrazu úředníků,“ podotkl profesor veřejné správy.

I proto se v otázkách týkajících se vyšší efektivity státní správy řeší také ty, které se dotýkají dobrého řízení úřadů, a to včetně toho, zda má být hierarchické, zda víme, kdo pro veřejnou správu pracuje, jaké panují vztahy mezi pracovníky, jak jsou vedoucí úřadů závislí na politicích a na aktuální situaci. „Důležitá je také otázka motivace lidí, tedy zjišťování toho, proč daní lidé pracují právě ve veřejné správě,“ doplnil.

Spolu s kolegy z ekonomicko-správní fakulty profesor de Vries pracuje například na publikaci, která se věnuje hodnocení implementace nových manažerských nástrojů ve veřejném sektoru. Jejím cílem je také ukázat, do jaké míry je právě stát schopen regulovat veřejný sektor a jeho spolupráci se sektorem soukromým. „Podle mého názoru je především potřeba dělat mnohem víc pro to, aby se lidé cítili hrdí na to, že pracují ve veřejném sektoru. Vše neustále kritizovat a stěžovat si na byrokracii nikam nevede, bez státní a obecní správy by totiž mnoho věcí nefungovalo,“ zdůraznil de Vries.

Korupce není problém jednotlivce
V oblasti veřejných služeb je však problematická také korupce. „Mám na to takovou teorii, že zkorumpovaní lidé nikdy nejsou sami, ale je to organizace či úřad, kde pracují, který je za jejich chování v tomto směru zodpovědný. Protože i čestný člověk, který bude pracovat pro zkorumpovanou organizaci, bude mít co dělat, aby si zachoval svou čest. A naopak když člověk nastoupí do slušné organizace, tak i když má sklony ke korupčnímu jednání, musí se chovat slušně,“ domnívá se profesor.

Tvrdí také, že to jsou především politici, kdo dělá chyby a nestandardní rozhodnutí. Často jsou z nich ale viněni právě úředníci, které lidé vnímají jako nekompetentní, líné nebo pomalé. „Když se objeví v médiích spor mezi politiky a úředníky, jsem na straně úředníků,“ kritizuje politické vedení veřejné správy profesor a podotýká, že politici jsou často neprofesionální.

Změnit podobné chování a směřování vlády či úřadů je velmi složité. „V posledních dvaceti letech se to změnilo, ale k horšímu. Veřejná správa se začala víc podobat byznysu. Dříve byla vláda něco speciálního, co mělo pomáhat rozvoji společnosti, pracovat pro ni, poskytovat jí služby. V současnosti je to ale mnohem víc otázka vydělávání peněz a chování, které má být podobné podnikání. Z veřejného sektoru se tak vytrácí morálka a také motivace pracovat ve veřejných službách a veřejné správě,“ řekl de Vries.

Jednou z možností, jak tuto motivaci a prestiž vlády zvýšit, je podle něj další prostředek, který si lidé spojují spíš s byznysem, a to reklama, respektive public relations. „Když dělá vláda něco podobného, říká se tomu propaganda, ale je důležité, aby upozorňovala občany na kladné stránky svého fungování, na věci, které se podařily,“ myslí si de Vries.

Ne reformy, ale stabilitu
Co však nepodporuje, jsou reformy veřejné správy a veřejného sektoru. „Reformy jsou v podstatě nesmysl. Jestliže se úředník i další lidé pracující na nějakém úřadu či oddělení dozvědí, že přijde reorganizace, začnou dříve či později myslet na to, jaké to bude mít dopady na ně samotné. Kladou si otázky o své budoucnosti, o tom, zda budou mít práci, začínají být stresovaní a samozřejmě začnou odváděti i mizernou práci,“ tvrdí de Vries.

Reforem je podle něj navíc příliš mnoho, někteří pracovníci veřejného sektoru zažili reorganizaci třeba i dvakrát ročně. „Každá reforma má tento negativní důsledek, a proto říkám, nechme lidi ve veřejné správě dělat jejich práci a nestresujme je dalšími změnami.“

Reformy často souvisejí právě s hledáním lepších modelů fungování veřejné správy a často se hledá inspirace v zahraničí. Podle de Vriese však nelze říct, zda má nějaká země efektivnější správu země nebo ne. V každém prostředí totiž funguje něco docela jiného. A i když není na škodu dívat se za hranice na příklady dobré praxe, jejich zavádění musí být v domácím prostředí velmi opatrné.

Masarykova univerzita | Masaryk university