Stejně jako se orientují v mapách cestovatelé, můžou si teď v jiném typu mapy počíst zemědělci a úředníci, kteří mají na starost kvalitu české půdy. Nový materiál, který se dá zjednodušeně označit jako mapy znečištění půdy, ukazuje, kde by měli být lidé s jejím zemědělským využíváním opatrní.
Mapy vytvořili specialisté z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí Přírodovědecké fakulty MU spolu s odborníky z Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půdy. Obě skupiny sledovaly kontaminaci půdy tři roky na 120 místech v povodí českých řek. Zaměřili se přitom na fluvizemě, druhy půd v bezprostřední blízkosti toků, které jsou velmi úrodné, ale často zaplavované, a proto náchylné ke znečištění.
Vědci už z předchozí práce věděli, kde by mohli očekávat potíže, a jejich předpoklady se potvrdily. „Neobjevili jsme žádné kritické oblasti, ale zásadnější problémy jsme zaznamenali v povodí Ohře a Bečvy. Zatímco u Ohře je místy vysoká koncentrace některých rizikových prvků, v téměř celém povodí Bečvy jsme naměřili vysoké hodnoty karcinogenních polyaromatických uhlovodíků,“ sdělil Milan Sáňka, který měl projekt zpracovávaný především pro ministerstvo vnitra na MU na starost.
Badatelé při měřeních množství toxických látek sledovali dva typy hodnot. U většiny nebezpečných látek existuje preventivní limit, jehož překročení ještě člověku přímo nezpůsobuje zdravotní rizika, ale už se musí zvažovat, jaké další látky se na půdu aplikují. Na taková místa se například nesmí navážet odpadní kaly a sedimenty. V případě překročení vyššího, indikačního limitu, už je situace závažnější. Následovat by pak mělo podrobnější šetření, aby se zjistilo, co je příčinou špatného stavu, a návrh opatření, která ho vylepší.
Data ze studie ukazují, že v povodí řeky Ohře došlo k překročení indikačních limitů pro kadmium a měď a problematické jsou zde i další prvky.
„Pravděpodobně je to způsobeno kombinací několika příčin. V půdě pořád zůstávají látky, které se sem dostaly z německé strany, kde před lety nefungovaly dobře podniky na zpracování rud a kovů. Řeka navíc teče přes oblast těžby uhlí a kolem několika elektráren,“ hledá příčinu Sáňka, jenž měl s kolegy na starost mapování Moravy. Ve studii se spolupracovníky upozorňují hlavně na polyaromáty vyskytující se na lokalitách kolem Bečvy.
Také v tomto případě je podle Sáňky příčinou několik negativních jevů najednou. „Toxické látky pochází částečně z ostravské aglomerace, ale i z dopravy a do půdy se dostávají také proto, že lidé nešetrně topí pevnými palivy.“
Studie teď bude sloužit jako podklad ministerstvům. V ohrožených lokalitách na ni navážou podrobnější pozorování. Kromě map vznikla i certifikovaná metodika pro hodnocení rizik kontaminace. Inovační je v tom, že spojuje hodnocení prováděné chemickými analýzami s ekotoxikologickými testy.
Práce expertů z MU se objevuje v době, kdy je téma aktuální i na legislativní úrovni. Kromě jiného se chystá vyhláška, která upravuje podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu. Na kvalitu půdy se teď víc zaměří také Česká inspekce životního prostředí, takže v každém regionu bude specialista, jenž dostane téma na starost.
