Co dokáže pohlazení po ruce aneb Věda je sexy

Přemýšleli jste někdy nad tím, kdo je vaším hrdinou a jak se jím můžete inspirovat? Nebo jestli může být komunikace jednostranná? Jak to, že rozsivky, o kterých jste v životě neslyšeli, produkují více kyslíku než dešťové pralesy? Tyto i další otázky zodpověděl pátý Science slam Masarykovy univerzity – akce, která vytahuje vědce na pódia a lidem tam venku ukazuje, že věda skutečně může být sexy.

>> podívejte se na fotogalerii na facebooku

Desky Kabinetu múz patřily ve středu 4. listopadu večer pětici mladých vědkyň, které se odhodlaly divákům zábavnou a hravou formou představit svůj výzkum. Nebyl to lehký úkol – vždyť jak za pár minut vysvětlíte složité botanické nebo literárněvědné otázky lidem, kteří o celém vašem oboru bádání slyší poprvé? S vtipem a ironií - to se zdá být správná cesta, jak si publikum získat. Protože právě o to v Science slamu jde – přiblížit nejnovější vědecké poznatky lidem, zabavit je, poučit a inspirovat.

„O vědě se toho tolik člověk obyčejně nedozví, nemá kde,“ otevřel pátý Science slam moderátor. „Když už nějaký článek o vědě pojednává, jsou to bulvární zprávičky typu, že vědci něco zjistili. Například,“ vrhne pohled na vybrané citáty z novin, „vědci zjistili, že rostliny rostoucí v blízkosti marihuany mají pokroucené stonky,“ rozesmává publikum na začátek, ale zároveň naznačuje, že i přes odlehčený formát je Science slam místem, kde se prezentuje skutečná věda, a to nejenom z tvrdých přírodních oborů, ale letos netradičně také z oblasti religionistiky, andragogiky či teorie a kritiky divadla.

Vědci v roli herců
Vítězkou večera se stala třetí vystupující, Barbora Chattová, se svým příspěvkem o rozsivkách, v němž za asistence plyšového tučňáka („Pojď, Johane, slibuji, že už tam budeme, nevyptávej se mě už tolik.“) a papírové krabice názorně vysvětlila, co to ty tajemné rozsivky jsou, a proč jsou pro ně důležité exkrementy tučňáků či tulení mumie. Odlehčený formát a popularizační forma vystoupení ale skutečnou podstatu bádání nijak nesnižuje, právě naopak – jednoduchou lidskou formou předává poznatky laikům, kterým se díky Science slamu otevírají dosud neznámé obzory.

Science slam vlastně dovoluje nahlédnout pod pokličku aktuálního výzkumu, což je něco, k čemu se veřejnost často nedostane. A přitom se často jedná o poznatky, které jsou velice zajímavé a blízké každodennímu životu. Potvrzuje to například vystoupení Vlasty Hledíkové z lékařské fakulty. „Čemu byste dali přednost, strohé bílé místnosti, kde něco pořád pípá, nebo radši povlečení s kapelou Nightwish a fotkami svým blízkých?“ ptá se a ilustruje tak princip bazální stimulace, tedy oboru, kterým se zabývá.

„Bazální stimulace je určená pro pacienty v bezvědomí. Pomocí metody se snažíme opět navázat pouto člověka s jeho vědomím,“ přibližuje. Příkladem je třeba hlazení si ruky proti a ve směru růstu chloupků, přičemž každý pohyb vyvolává jiné reakce – nabuzení nebo naopak zklidnění. I na pohled jednoduché věci mohou být totiž klíčové ve starostlivosti o člověka, který leží v kómatu.

Takže vědecká konference nebo divadlo? Ani jedno a zároveň obojí. Jestli chcete vidět akademiky v roli divadelních herců, nenechte si nejbližší slam ujít. Konat by se měl na jaře.

Masarykova univerzita | Masaryk university