Jak se dostat ke špičkovým doktorandům ze zahraničí

Najít kvalitní doktorské studenty nemusí být vždycky jednoduché. Jednou z možností, jak získat ty nejšikovnější posily ze zahraničí, je zapojit se do evropského programu ITN, tedy Innovative Training Networks, který podporuje mezinárodní mobilitu.

Díky tomu se například do skupiny Vítězslava Bryji z Masarykovy univerzity, která se zabývá výzkumem buněčné komunikace na úrovni signální dráhy Wnt, dostala Indka Zankruti Dave a Polák Tomasz Witold Radaszkiewicz. Oba našli díky programu ITN WntsApp nabídku doktorského studia v Brně a prostředí se jim zalíbilo.

„Při pohovoru jsem se seznámila se členy týmu, prohlédla jsem si město a cítila jsem, že je to dobrá pozice,“ uvedla Dave, která před tím studovala ve Spojených státech. V Brně se zabývá výzkumem chronické lymfocytární leukémie. Konkrétně sleduje, jak interakce dvou proteinů ovlivňuje rozvoj této nemoci.

Podobně se proteiny důležitými v chronické lymfocytární leukémii zabývá i Radaszkiewicz, který studuje mimo jiné i možnosti cílené léčby této nemoci. „Po magisterském studiu ve Wroclavi jsem si hledal doktorskou pozici v zahraničí a pozice v této laboratoři odpovídala mým zájmů. Navíc mám Českou republiku rád,“ řekl Radaszkiewicz.

International Training Networks sdružují vždy několik akademických partnerů a biotechnologických firem. Většinou se domluví skupiny, které jsou ve vědě relativně úzce zaměřeny a zažádají o grant. Pokud jej získají, mohou školit až 15 doktorských studentů.

„Studenti se vybírají na celosvětové úrovni, takže přicházejí ti nejšikovnější. Sami se pak rozhodnou, do které laboratoře v rámci konsorcia chtějí nastoupit. Povinně však musí strávit nějakou dobu i u dalších zapojených subjektů,“ přiblížil princip Bryja.

Program podle něj umožní studentům nejen srovnávat jednotlivé laboratoře, ale také se mnohem víc naučit. „Každý umí vždy něco lépe než ti ostatní, a doktorandi se tak dostanou k tomu nejlepšímu. Pro nás je pak hlavní přínos v tom, že studenti přinášejí nové věci z velice kvalitních laboratoří, v našem případě například z University of Cambridge nebo Karolinska Institutet, díky nimž rozšiřujeme náš metodický repertoár a produkujeme významnější výzkumné výsledky,“ dodal Bryja.

V rámci čtyřletého grantu, který na Masarykově univerzitě získala v minulosti také profesorka Jana Klánová z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí a nově profesorka Šárka Pospíšilová z Ceitec MU, získají jeho účastníci možnost platit po tři roky doktorské studenty. Na jejich nalezení mají rok.

Dave i Radaszkiewicz jsou v kampusu spokojení. Oba by chtěli po studiích zůstat ve vědě. Zankruti Dave ale zvažuje také práci v průmyslu, aby nabrala nové zkušenosti i z této oblasti.

Masarykova univerzita | Masaryk university