Studenti vyrazili na Špicberky za sněhem. Zkoumají jeho kontaminaci

Téměř panensky čistá vypadá příroda v blízkosti severního polárního kruhu. Jestli je to pravda zjišťují odborníci a studenti z Masarykovy univerzity, kteří si z letošní zimní výpravy na souostroví Svalbard přivezli vzorky čerstvého sněhu a chtějí zjistit, jak moc a jakými látkami je kontaminovaný.

Výprava, která se konala na začátkem jara, byla součástí Kurzu polární ekologie, díky kterému už několik let jezdí studenti, aby se naučili základy vědecké práce v polárních oblastech. „Výjimečně jsme byli na Špicberkách v zimním období, takže jsme se místo klasických biologických a geovědních oborů věnovali sněhu,“ uvedl Daniel NývltGeografického ústavu Přírodovědecké fakulty MU.

Zaměřili se na jeho chemické i fyzikální vlastnosti. „Odebírali jsme vzorky čerstvého sněhu pro chemickou analýzu. I v Arktidě se totiž objevuje kontaminace těžkými kovy či dalšími znečišťujícími látkami. Jejich stopy budou hledat kolegové v laboratořích v Brně,“ přiblížil část náplně kurzu geograf. Fyzikální vlastnosti sněhu pak studovali účastníci expedice přímo v terénu.

„Zabývali jsme se jeho vlastnostmi s ohledem na vznik lavin. Například letos v Longyearbyenu, kde jsme pobývali, zasypala lavina okraj města, odnesla několik domů asi o sto metrů, zranila několik lidí a jednoho člověka zabila,“ podotkl Nývlt.

Nebezpečí lavin je v zimě na Špicberkách velké, možná větší než šance na střet s ledním medvědem. Všichni účastníci tak kromě povinného školení o tom, jak se chovat při setkání s touto šelmou, museli projít lavinovým kurzem. „Celou dobu jsme povinně nosili lavinové pípáky a lopatky a hned na začátku pobytu jsme si vyzkoušeli najít zasypaného člověk za pomoci lavinové sondy a vykopat ho ze sněhu,“ přiblížil nutná bezpečnostní opatření Nývlt.

Jak vlastně laviny vznikají, se studenti poučili mimo jiné při kopání profilů, kde bylo zřetelně vidět, jak se sníh v důsledku tlakových a teplotních vlivů přeměňuje. Pod vrstvou čerstvého sněhu tak mohli narazit na rekrystalizovaný sníh, který se v podstatě sypal, nebo na umrzlé vrstvy sněhu, po kterých mohou ty horní klouzat a dát tak vzniknout lavině.

Při sběru vzorků pro chemický rozbor se studenti soustředili hlavně na čerstvý sníh. „Na výpravě s námi byli i klimatologové, kteří si na místě vybudovali dočasnou meteorologickou stanici. Máme tedy i údaje o počasí a můžeme tyto informace spojit,“ dodal Nývlt s tím, že práce se vzorky byla složitější. Koncentrace škodlivin jsou totiž docela nízké, takže vzorky určené pro pozdější rozbory v Brně se musely na místě připravovat v čistém prostředí.

Masarykova univerzita | Masaryk university