Brněnští onkologové objevili způsob, jak rychle rozeznat plísně

Pacienty s oslabenou imunitou, nejčastěji lidi s leukémií či po transplantaci kostní dřeně nebo orgánů, ohrožuje řada věcí. Patří mezi ně i takzvané invazivní mykotické (houbové) infekce způsobené různými druhy kvasinek a plísní, které často vedou ke smrti pacientů. V boji proti těmto nebezpečným infekcím teď může pomoci nová metoda odborníků z Fakultní nemocnice BrnoLékařské fakulty MU, která umí původce rychle odhalit.

Spory plísní či kvasinky se vyskytují všude kolem, imunita zdravého člověka si však s nimi umí poradit a nedovolí jim proniknout do těla. Lidé s oslabenou imunitou ale obranu nemají a jsou jimi proto silně ohroženi.

Včasné nasazení léčby je klíčové, lékařům ji ale komplikuje složité a zdlouhavé určování původce infekce. Stejně jako u bakterií, je těchto nebezpečných hub hodně druhů a reagují rozdílně na různá léčiva.

„Bohužel projevy invazivních mykotických infekcí jsou nespecifické, je to především vysoká horečka a dušnost,“ uvedl Zdeněk Ráčilinterní hematoonkologické kliniky, kde novou metodu vyvinuli a otestovali.

Metoda výrazně zkrátila čas nutný pro určení konkrétního původce onemocnění a je také podstatně levnější než dosud využívané způsoby určení. Ke stanovení druhu plísně či kvasinek se využívají molekulárně biologické metody, především sekvenace DNA, tedy úseků typických pro konkrétní druhy.

„My jsme našli elegantnější řešení, které je založené na rozdílné teplotě tání molekul DNA. DNA taje při různé teplotě v závislosti na pořadí a zastoupení jednotlivých nukleových bází, tedy adeninu, thyminu, guaninu a cytosinu,“ popsala základ metody Martina Lengerová. Protože se jednotlivé houby v sekvenci liší, tají tedy při různé teplotě a to v rozmezí od asi 70 do zhruba 93 stupňů Celsia.

Zatímco sekvenace DNA trvá odborníkům minimálně 48 hodin, určení podle teploty tání zabere asi dvě až tři hodiny. Je navíc o deset až dvacet procent levnější, přičemž náklady na sekvenci se pohybují okolo tisíce korun na jeden vzorek.

„Nejvýznamnější je však úspora času, protože u pacientů s oslabenou imunitou hraje roli každá minuta, kdy můžeme nasadit správnou léčbu,“ dodal Ráčil. Připomněl, že nejčastější infekce – aspergilóza – postihuje ročně zhruba 80 pacientů v Česku a na Slovensku a přes čtyřicet procent z nich umírá.

Lékaři z fakultní nemocnice novou metodu otestovali na stovkách vzorků a už ji rutinně využívají. Byla také zapsána jako užitný vzor, na němž má 30procentní podíl Masarykova univerzita.

Masarykova univerzita | Masaryk university